Sopečný kužel několik hodin po kolapsu boční stěny | Autor: Archiv Lukáše Krmíčka

Láva z nové islandské sopky poskytne vzorky ke zkoumání dosud neprobádaných hlubin Země

Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z nové sopky totiž skrývá informace o zemském plášti, přičemž obdobné lávy lze obvykle najít pouze v hlubinách Atlantského oceánu ve Středoatlantském hřbetu. Vzorky by tak mohly odhalit nové informace o nitru naší planety.

Profesor Lukáš Krmíček z FAST VUT spolu s týmem sopečnou oblast zblízka prokoumal jako první. Zrod sopečné trhliny jim tak pomohl nejen zdokumentovat proces vzniku sopky, ale i možnost získat nové informace o nitru Země. Ze sopky se totiž vylila specifická bazaltová láva ze zemského pláště, který se nachází až pod zemskou kůrou.

Tato láva středooceánského typu se vyskytuje pouze na Islandu nebo uprostřed Atlantského oceánu, kde je však vzorky složité získat. A protože se lidé vrtem mohou dostat pouze do hloubky 12 kilometrů, což je pouze nejsvrchnější část zemské kůry, bazaltová láva představuje nejlepší prostředek pro studium zemského pláště.

Island má navíc díky své lokalitě ze všech míst s aktivní vulkanickou činností neobyčejné postavení. „Je jedinečným příkladem kombinace vulkanismu nad takzvaným plášťovým chocholem, protože zasahuje až do hloubky 2900 kilometrů na hranici zemského pláště a jádra. Dále se také nachází nad rozbíhajícím se rozhraním dvou litosférických desek – Severoamerické a Eurasijské, které se od sebe vzdalují rychlostí několika centimetrů ročně,“ vysvětlil Krmíček.

Objev, pro který se vyplatí riskovat

Získat takové informace však není zadarmo. Bouřlivá atmosféra sopky Litli-Hrútur měla svá rizika a na expediční tým dohlížela skupina záchranářů. V oblastech s aktivním vulkanismem je příliš vysoká teplota a také nedostatek kyslíku, který je vytlačován oxidem uhličitým. V tom vědcům pomáhaly detektory plynů a speciální nehořlavé obleky.

Ale kvůli sběru vzorků se museli pohybovat ve velké blízkosti vulkanického kužele, jehož stěny se mohly kdykoliv zhroutit. Hrozba připomíná protržení přehrady – najednou se vylije velké množství nízkoviskózní lávy označované havajským termínem pāhoehoe, před kterým není jednoduché utéct. Zhroucení kuželu se dá obtížně odhadnout dopředu a v tomto případě k němu došlo pouze několik hodin po té, co vědci opustili okolí kuželu.

Po protržení sopečného kužele však přichází druhý problém. Po rychlém výlevu lávy dochází k překotnému tepelnému rozkladu okolní vegetace, což má za následek vznik kapes tvořených směsí methanu a vodíku, které náhodně explodují. „Je to docela děsivé, když se vám pod nohama začne třást země a několik metrů za vámi vybuchne skála,“ dodal Krmíček. Tým navzdory všemu bezpečně získal všechny potřebné vzorky a nyní přešel k fázi jejich zkoumání, aby nahlédl ještě hlouběji do zemského nitra.

tisková zpráva Vysokého učení technického v Brně

OHB Czechspace: Rande s kometou

Nová mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Comet Interceptor bude zkoumat dosud neobjevenou kometu a má …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close