Sciencemag.cz
Doporučujeme
Milníky: Počátky e-mailu i webu, DNS i TCP/IP. Kdy se začal používat samotný pojem Internet?
Viz také:
Před 25 lety se naše země připojila k Internetu
(TZ Cesnet)
Čtvrt století Internetu v ČR
(rozhovor)
1962 Vzniká projekt počítačového výzkumu agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency, oddělení ministerstva obrany USA). Pro zajímavost – o dva roky později byla vyrobena první jehličková tiskárna, která tak odstartovala historii moderního digitálního tisku.
1966 Bob Taylor z ARPA získává dotaci na vývoj sítě, která by propojila větší množství univerzit. Projekt bude za tři roky znám jako ARPANET.
1967 Wes Clark přichází na setkání představitelů ARPA s nápadem využít dedikovány hardware pro funkce sítě. Přístroje se mají nazývat Interface Message Processors (IMPs), tedy Procesory zpravodajského rozhraní. Lawrence Roberts zveřejňuje první návrh ARPANETu na konferenci Velké počítačové sítě a komunikace mezi počítači.
1968 V National Research Laboratory ve Velké Británii se testuje první síť WAN s paketovým přepínáním. Je zveřejněn konečný standard pro ASCII kód.
Larry Roberts ze společnosti ARPA vyhlašuje konkurz na vybudování sítě 4 IMP. Velké společnosti, např. IBM, se konkurzu neúčastní s tím, že taková síť není možná.
1969 Steve Crocker vytvořil první dokument RFC, nazvaný Host Software (RFC1). V něm předepsal vzájemný vztah mezi hosty a přístroji IMP. Je instalován první IMP uzel ARPANETu v UCLA. Do konce roku jsou nastaveny další tři uzly: ve Stanfordském výzkumném institutu, na kalifornské a utažské univerzitě.
1972 ARPANET je rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů s použitím protokolu NCP (Network Control Program).
Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program.
1973 Vint Cerf a jeho kolega Bob Kahn dávají dohromady koncept Internetu v podobě, v níž jej známe teď. Architektem Internetu se stává Dave Clark a správcem síťových adres Jon Postel.
1975 Provoz v síti ARPANET rapidně vzrůstá, protože sít mohou nadále využívat i běžní uživatelé, vývojáři, univerzity. ARPANET se proto rozděluje do dvou větví: Samotný ARPANET nadále zůstává pro akademické využití, MILNET zabezpečuje potřeby armády. Propojovací sít je známá jako DARPA Internet (Defense Advanced Research Projects Agency), zkráceně Internet.
1978 Jsou zveřejněny první verze propojovacího „jazyka“ Internetu – protokolu Internetu IP a protokolu pro řízení přenosu TCP.
1980 Britský vědec Tim Berners-Lee, pracující ve švýcarských fyzikálních laboratořích CERN, začíná pracovat na interním systému ENQUIRE, který má umožnit interně komunikovat a sdělovat si v přehledné formě výsledky své práce.
Popsání protokolu IPv4.
Experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET.
zač. 80. let Vznikají další sítě, např. BITNET (Because It` s Time Network) a CSNET (Computer Science Network), propojující akademické a výzkumné organizace.
1983 TCP/IP je přeneseno do komerční sféry. Je zavedeno DNS (Domain Name System).
1986 Národní vědecká nadace National Science Foundattion (NSF) významně přispěla k rozvoji Internetu vytvořením sítě, která propojila výzkumné ústavy celé země přes několik center se supervýkonnými počítači. Tato vysokorychlostní síť dostala název NSFNET. Původní přenosová rychlost byla 56 Kb/s.
1987 Vzniká pojem „Internet“. V této síti je propojeno 27 000 počítačů.
1989 Síť NSFNET je upgradována na T1 linky, jejichž přenosová rychlost je 1,5 Mb/s. Vzniká evropský koordinátor pro přidělování IP adres – RIPE.
Tim Berners-Lee dokončil návrh nového systému hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy, který lze už považovat za faktický počátek jedné z mnoha jeho služeb Internetu, i když té nejpopulárnější, tedy současného WWW – World Wide Web.
1990 Česká republika se připojuje k síti BITNET. Později, v roce 1991, navazuje připojení Československa na síť Internet, který zde propojuje školy, vědecká a výzkumná pracoviště.
Tim Berners-Lee dokončil společně s Robertem Cailliau funkční verzi HTTP 0.9, jazyk HTML a první prohlížeč (ten byl zároveň webový editor), webový server a webové stránky.
Končí ARPANET.
1991 6. srpna Tim Berners-Lee svůj projekt zveřejnil a odeslal hypertextový odkaz na svůj server do internetové diskuze. WWW nasazen v evropské laboratoři CERN.
1992 Vstup vládních institucí USA na Internet (připojen Bílý dům).
Na ČVUT Praha dochází ke slavnostnímu aktu formálního připojení Československa k Internetu, mj. i za účasti představitelů agentury NSF.
Upgrade sítě NSFNET na T3 linky zaručuje přenos rychlosti 45 Mb/s (10 kopii Tolsteho romanu Vojna a mir by bylo mozne prenest z jednoho mista na druhé za jednu sekundu).
Vzniká projekt panevropské IP sítě EBONE 92, ze které se později stává nejvýznamnější páteřní evropská síť.
Tim Berners-Lee nahrál na web první fotografii.
1992/1993 Vzniká celorepubliková páteřní sít CESNET, zpočátku se dvěma středy – v Praze a Brně. Ty byly propojeny pevnou linkou 64 Kb/s. Koncem března 1993 již měl CESNET své uzly celkem v 11 městech v celé ČR.
1994 Internet se komercionalizuje.
V Praze proběhl, poprvé ve východní Evropě, významný kongres pořádaný mezinárodními sdruženími The Internet Society a RARE pod názvem INET´94/JENC5.
1996 Celosvětově 55 milionů uživatelů Internetu.
Sdružení CESNET vyhrálo výběrové řízení a postavilo síť TEN-34 CZ s napojením na evropskou TEN-34. ATM okruhy propojující jednotlivé uzly měly kapacitu 34 Mb/s. V souvislosti s rozvojem komerčního Internetu vzniká propojovací sdružení NIX.CZ.
1998 Síť Internet se nadále rozšiřuje. Má propojení do 80 zemí světa a přes milion uživatelů. Akademická síť Internet2 realizovaná propojením jednotlivých železničních stanic v USA optickým vláknem, má kapacitu 2,5 Gb/s.
V České republice vzniká správce národní domény .cz – CZ.NIC, z.s.p.o., který přebírá provoz od stávajícího operátora.
1999 V České republice vinou ohlášeného zvýšení telefonních poplatků ze strany SPT Telecom dochází k akci Bojkot proti Telecomu. Český Telecom postupně ustupuje tlaku providerů a zavádí tarif Internet ´99, který zvýhodňuje domácí uživatele.
CESNET vyhrál výběrové řízení a postavil síť TEN-155 CZ s napojením na evropskou TEN-155.
2000 CESNET začíná pro svou síť TEN-155 využívat datový okruh mezi Prahou a Brnem o kapacitě 2,5 Gb/s. Taková kapacita, která je určená pouze pro provoz internetových protokolu, je ve střední a východní Evropě zcela unikátní.
Parlament České republiky schválil Zákon o elektronickém podpisu.
Sdružení CESNET začíná budovat síť CESNET2. Většina jejich okruhu má mít kapacitu 2,5 Gb/s.
Celosvětově 250 milionů uživatelů Internetu.
2001 V ČR začíná platit novy zákon o telekomunikacích, díky němuž dochází k částečnému odebrání monopolu Českému Telecomu.
Síť CESNET2 se gigabitovou technologii propojuje s transevropskou síti GÉANT – nejrychlejší akademickou sítí na světě. Do České republiky vede jeden okruh o kapacitě 10 Gb/s a další dva okruhy o rychlosti 2,5 Gb/s.
2002 Koncept Nothing in-line {NIL] usiluje o provozování optických spojů bez zařízení na trase. CESNET se zařazuje mezi jeho průkopníky v celosvětovém meřítku nasazením první produkční NIL trasy.
Globální lambda infrastruktura GLIF {Global Lambda Integrated Facility] umožňuje mezinárodní přenosy extrémních objemu dat. CESNET se připojuje sítí CzechLight.
2003 Celosvětově se prosazuji sítě budované a provozované účastníky na pronajatých temných vláknech CEF (Customer Empowered Fibre) sítě.
Celosvětově 600 milionů uživatelů Internetu.
2004 Evropská unie projektem EGEE (Enabling Grids for E-SiencE) podporuje vznik široce dostupné výpočetní gridové infrastruktury pro výzkum a vývoj v evropském prostoru.
2005 14. června startuje evropský projekt GN2. Jeho cílem je změnit páteřní síť GÉANT na hybridní síť podporující IP směřování i přepínání optických okruhů.
2005 900 milionů uživatelů
2009 1,8 miliardy uživatelů
2010 Počet uživatelů překročil 2 miliardy.
Penetrace Internetu v ČR překročila hranici 7 milionů unikátních uživatelů a velikost internetové populace dosahuje 5,7 milionu lidí. Podíl domácností připojených k Internetu se v ČR za posledních pět let zvýšil z 19 na 54 %.
Ve Finsku jako první zemi na světě mají lidé podle zákona nárok na Internet.
Byla podepsána kořenová zóna.
2011 Dochází k vyčerpání adres protokolu IPv4 v globálním měřítku.
Prudce roste počet uživatelů Internetu přes mobilní zařízení. Podle prognóz se do roku 2015 bude k Internetu přes mobil připojovat každý třetí uživatel.
Vzniká Open Networking Foundation pro podporu softwarově definovaných sítí (SDN) a standardizaci protokolu OpenFlow
2012 Vyčerpány IPv4 adresy v RIPE NCC pro Evropu a Blízký východ.
World IPv6 Launch Day – Facebook, Google a další velké servery začínají nativně poskytovat služby po IPv6.
Začíná rozšiřování domén nejvyšší úrovně v DNS.
Počet poddomén .cz překračuje 1 milion.
2013 CESNET nasazuje do páteřní sítě 100 Gb/s.
Česká republika se připojuje k celosvětové síti LHC Open Network Environment (LHCONE).
2014 Spojením organizací Dante a TERENA vzniká sdružení GÉANT, které bude dále rozvíjet evropskou akademickou páteř.
V ČR přijat Zákon o kybernetické bezpečnosti.
2015 3 miliardy uživatelů.
2016 Končí dozor vlády USA na ICANN a IANA.
Počet uživatelů přistupujících ke službám Google po IPv6 překračuje 10 %.
Roamingová infrastruktura eduroam slaví miliardtou autentizaci.
Zdroj: CESNET
