Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mechanismus zahrnuje jídlem způsobené zvýšení hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty.
Nový výzkum týmu z Fyziologického ústavu AV ČR ukazuje, že biologické hodiny v choroidním plexu – tkáni v mozkových komorách, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku – jsou řízeny nejen světlem, ale i načasováním příjmu potravy. Výsledky studie publikované v časopise Cellular and Molecular Life Sciences odhalují, že tyto hodiny mohou být rychle přeprogramovány změnou doby příjmu potravy, což ovlivňuje i další fyziologické procesy v mozku. Choroidní plexus tak může být klíčovým „senzorem“ životního stylu, který propojuje světelné a stravovací signály.
V moderní společnosti je běžné, že lidé jedí v pozdní večerní době, kdy jsou jejich vnitřní hodiny nastaveny na dobu spánku. Výsledky nové studie naznačují, že nesoulad mezi světelným režimem a načasováním jídla může vést k rozladění vnitřního prostředí mozku, a tedy ke zvýšení rizika metabolických a neurodegenerativních onemocnění.
Ve výzkumu, který podpořila Grantová agentura ČR, využili vědci a vědkyně pokročilé molekulárně-biologické metody a pracovali s myšími modely. Pokud se myším posunulo krmení na denní dobu, kdy by normálně spaly, seřídily se jejich vnitřní hodiny v choroidním plexu podle času příjmu potravy rychleji než v jiných oblastech mozku. „Zásadní je, že hodiny v tomto případě následují čas jídla, nikoli světelný cyklus,“ zdůrazňuje Alena Sumová, vedoucí Oddělení biologických rytmů z Fyziologického ústavu AV ČR. Znamená to, že biologické hodiny v choroidním plexu se synchronizují s novým režimem v příjmu potravy, zatímco hodiny v jiných částech mozku zůstávají nastavené podle světla.
Mechanismus zahrnuje jídlem způsobené zvýšení hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty, které přímo ovlivňují molekulární hodiny. „Výsledky naší studie ukazují, že choroidní plexus je unikátní mozkovou strukturou, která dokáže přímo reagovat jak na světelný režim, tak na změny v načasování potravy – a tím upravovat produkci mozkomíšního moku a další klíčové procesy spojené s ochranou a výživou mozku,“ vysvětluje Alena Sumová.
Ukazuje se, že choroidní plexus je nejen citlivý na signály z centrálních hodin řízených světlem, ale také dokáže rychle přenastavit svůj rytmus podle doby příjmu potravy. „To může mít zásadní dopad na zdraví mozku, zejména v souvislosti s moderním životním stylem, kdy jsou světelné podmínky a režim jídla často v nesouladu,“ dodává vědkyně.
