Archiv článků: čas

Připravili hmotu se dvěma rozměry času – v kvantovém počítači

A jak to souvisí s kvazikrystaly, vyššími dimenzemi, neperiodickým dlážděním, symetriemi a stabilitou qubitů? Fyzikové vytvořili pomocí sekvence laserových pulzů inspirovaných Fibonacciho čísly pozoruhodnou, dosud neznámou formu hmoty nacházející se uvnitř kvantového počítače. Tato „fáze“ se vyznačuje dvěma časovými rozměry, přestože zde stále existuje pouze jediný tok času. Takže rovnou …

více »

Další teorie postuluje neexistenci času

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

více »

Kvantová superpozice času: současně dopředu i zpět

Tak jako Schrödingerova kočka může být napůl živá a napůl mrtvá, mohou prý být v kvantové superpozici i dva děje, vyjadřující opačné plynutí času. Samozřejmě opět až do chvíle, kdy se na systém podíváme. Fyzikové z univerzit v Bristolu, Vídni a na Baleárských ostrovech a z vídeňského Institute for Quantum …

více »

Zeptosekundy: Změřili rekordně krátký časový úsek

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

více »

Hyperbolické metamateriály fungují tak, jako by čas měl 2 dimenze

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Metamateriály se nejčastěji zmiňují v souvislosti s optickou neviditelností, nicméně mohou mít i celou řadu ještě mnohem neuvěřitelnějších vlastností. Následující text je zkráceným výtahem z tiskové zprávy, na srozumitelnost si bohužel nárok nečiní ani náhodou. Nanostruktury v podobě hyperbolických matemateriálů jsou podle nového výzkumu schopny speciálně řídit chování elektromagnetických vln …

více »

Co zbývá z času?

Univerzální čas se roztříštil do myriády vlastních časů. A když je navíc kvantujeme… Podivná krajina relativistické fyziky, kterou jsem právě popsal, se stane ještě mnohem podivnější, uvážíme ji kvanta a kvantové vlastnosti prostoru a času. Obor, který toto studuje, se nazývá „kvantová gravitace“ a je to pole mého vlastního vědeckého …

více »

Pohyby tří černých děr jsou prý časově nevratné

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Časová symetrie fyzikálních zákonů má být porušena i v případě makroskopických objektů. Otázkou ale je, jak příslušné tvrzení vlastně chápat. Fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Pokud všem částicím přiřadíme v daný čas opačné okamžité rychlosti, není důvod, proč bychom nedostali i děj probíhající zpět v čase. Samozřejmě současně víme, …

více »

Šipka času v kolabujícím vesmíru

Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …

více »

Stephen Hawking a 3 šipky času

Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …

více »

Prostoročasová setkání Rogera Penrose a Stephena Hawkinga

Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close