Archiv článků: mozek

Krásný Narkissos se zamiloval do svého obrazu na vodní hladině, narcistní jsme však všichni. Poslední výsledky ukazují, že pohled na vlastní tvář nás potěší. Mozek takto zareaguje dokonce i v případě, kdy kontakt s vlastní tváří vůbec vědomě nezaznamenáme. Z toho dále vyplývá, že vlastní tvář musíme i na podvědomé …

A to je vše — tohle je vědomí. Vědomí je ta vlastnost systému, která se objevuje, kdykoli v něm existují symboly, jež se řídí spouštěcími schématy. Již jsme vyslovili hypotézu o existenci aktivních podsystémů mozku (symbolů), které stojí velmi vysoko v hierarchii, a můžeme se vrátit k otázce možnosti úplného …

Umělá inteligence a genetické inženýrství umožnily navrhnout systém, který dokáže serotonin v mozku sledovat s nebývalou přesností. Serotonin, jeho přenášení po nervových vláknech i různé změny jeho hladin zásadním způsobem ovlivňují fungování mozku včetně nálady. Na metabolismus serotoninu cílí moderní antidepresiva i některé drogy. Málem si myslíme, že „serotonin = …

Zdá se, že železo může začít v mozkové tkání spontánně biomineralizovat, vytvářet magnetická zrna o stále se zvětšující velikosti. Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF …

Virus SARS-CoV-2 se u některých nemocných projevuje ztrátou čichu. Jak se ukazuje, přes nervové buňky čichové sliznice navíc dokáže vstoupit i do mozku. Vědci z University Medical Center Göttingen a Charité – Universitätsmedizin Berlin pořídili na vzorcích tkání zemřelých pacientů snímky, v nichž jsou zřetelně vidět neporušené koronavirové částice uvnitř …

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

Studie provedená na více než 10 000 pacientech s depresí ukázala, že těmto lidem se často zmenšuje hipokampus. Tato část velkého mozku je sice evolučně stará, nicméně i tak souvisí u člověka s vyššími kognitivními funkcemi, hlavně s učením, orientací v prostoru a pamětí. V případě Alzheimerovy poruchy lze právě …

Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …