Archiv článků: mozek

Dát si prášek ráno nebo večer? Lithium ovlivňuje mozek v závislosti na denní době

Lithium je účinný stabilizátor nálady, ale mechanismus jeho terapeutického účinku není dobře znám. Tým prof. Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumal vliv lithia na cirkadiánní hodiny umístěné v komplexu komorové bariéry obsahující choroidní plexus, který je součástí glymfatického systému celkově ovlivňujícího mozkovou funkci prostřednictvím produkce mozkomíšního moku. Zjistili, že …

více »

S degenerací mozku souvisí mineralizace železa

S pomocí elektronové paramagnetické rezonance (EPR) lze velmi přesně nahlížet až do struktury atomů železa. Neobvyklý tandem českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy – geolog a soudní lékař, zkoumá již několik let lidské mozky metodami, které byly dosud využívány spíše při zkoumání neživé přírody. Porozumění magnetickým vlastnostem mozků může …

více »

Podařilo se propojit lidské mozkové organoidy a zrak myši

Vědcům z několika institucí se podařilo implantovat lidské mozkové organoidy do mozkové kůry myší a ukázat, že pak reagují na vizuální podněty stejným způsobem jako okolní (myší) tkáně. Mezi lidskou a myší tkání se tedy vytvořilo funkční propojení. Unikátní na celém výzkumu mát ovšem hlavně metoda, kterou se celý „systém“ …

více »

Moderní lidé mohli mít více neuronů než neandrtálci

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

více »

Vědci hledají nové možnosti regenerace nervové tkáně pomocí molekul mikroRNA

Poranění mozku a míchy představují v současné době významný problém nejen pro stoupající četnost nových případů, ale především pro svou závažnost a značné socio-ekonomické dopady na společnost. V případě obou typů poranění se jedná o velmi závažné akutní stavy s vysokou úmrtností, které vyžadují bezodkladnou lékařskou péči a v některých …

více »

Priony iniciují vznik toxického huntingtinu

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

více »

Vitamín D má přímo ovlivňovat riziko demence

Nová studie uvádí přímou souvislost mezi demencí nebo mrtvicí ve vyšším věku a nedostatkem vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D byla navíc přímo spojena s menším objemem mozku. Genetické analýzy mají vést k závěru, že souvislost je kauzální. V některých populacích by bylo možné zabránit až 17 % případů demence …

více »

Jak souvisí neandrtálské geny s poruchami mozku?

Poruchy mozku způsobující psychiatrická nebo neurologická onemocnění jsou do značné míry dědičné, tudíž v nich hrají nějakou roli i genetické faktory. Nový výzkum ukázal, že část těchto „problémových genů“ jsou neandrtálského původu. Studie vědců z University of Tartu, Charité Berlin, Amsterdam UMC a dalších institucí nyní zkoumala různé psychiatrické poruch, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close