Archiv článků: mozek

Celkem vzato spoléhají nervové systémy hmyzu a savců na stejné neurochemikálie, jako jsou neuropeptidy, hormony a neurotransmitery a jejich přidružené receptory. Důležité systémy signálního přenosu rovněž fungují podobným způsobem a podobně ovlivňují fyziologické procesy a chování. Vzhledem k tomu, že neurotransmisní systémy jsou obzvláště náchylné vůči působení řady rostlinných látek, …

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

Podle nové studie vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku se při pohybu očí během spánku REM díváme na věci ve snovém světě, který si vytvořil náš mozek. Trochu kuriózní na tom je, že zjištění není založeno na výzkumu u lidí – výsledek, že pohyby očí jsou nenáhodné a odpovídají …

V současné době existuje jen málo dobrých možností léčby glioblastomu, agresivního typu nádoru mozku s vysokou úmrtností. Obvykle se volí kombinace chirurgického zákroku, ozařování a perorální chemoterapie temozolomidem. Pravděpodobnost pětiletého přežití u tohoto onemocnění je ale menší než 10 %. Jeden z důvodů, proč je léčba glioblastomu tak obtížná, spočívá …

Protein tau je významným činitelem v rozvoji lidských neurodegenerativních onemocnění, Alzheimerovu chorobu nevyjímaje. Přesto o tau a dalších, jemu podobným proteinům, stále mnoho věcí nevíme. Nejnovější objevy přináší práce mezinárodního týmu (Siahaan et al.) se spoluautorkami z Katedry buněčné biologie RNDr. Lenkou Libusovou, Ph.D. a postgraduální studentkou Mgr. Terezou Humhalovou …

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …

Kde v mozku „sídlí“ vědomí a nakolik má taková otázka vůbec smysl? Nová studie ukazuje na význam určitého typu nervových spojení. K takovému závěru alespoň dospěl výzkum, který vedl z Jun Kitazono z Tokijské univerzity. Vědci pochopitelně nedošli k nějakému finálnímu řešení, nicméně stanovili jakési minimální podmínky – neurologické koreláty …

Lékaři Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava mají výrazný podíl na úspěšném výsledku pětileté studie, zaměřené na mikrochirurgickou léčbu komplikovaných forem ischemické cévní mozkové příhody. Kolegům z Nemocnice České Budějovice a.s. poskytli ke srovnání soubor pacientů, u kterých standardní postupy léčby nezabraly. Ti je pak porovnali se skupinou, …

Člověk plynně ovládající 15 jazyků vypověděl, že sen víceméně odpovídá tomu jazyku, jímž mluvil naposledy. Deirdre Leigh Barrett z Harvard University, specializující se vedle evoluční psychologie také na zkoumání snů, narazila na zajímavou otázku: Jak to lidé ovládající více jazyků mají se sny? Na toto téma bylo dosud kupodivu provedeno …