Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií.
Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism.
Krevní destičky zvyšují aktivitu mezenchymálních kmenových buněk (MSC; zárodečné buňky, které mají schopnost se přetvořit v buňky jiné). Mechanismus, kterým zlepšují jejich terapeutický potenciál, však dosud nebyl objasněn. Vědcům z Biotechnologického ústavu AV ČR se ve spolupráci s francouzskou Université Paris-Sud podařilo zjistit, že mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií („buněčné elektrárny“). Tento proces mění vlastnosti MSC tak, že posiluje procesy vedoucí k tvorbě látek, které zvyšují jejich vliv na hojení ran.
„Vnesení krevních destiček spolu s mezenchymálními kmenovými buňkami do rány na povrchu pokusného zvířete – myši – vede ke zrychlenému hojení rány, což souvisí s revitalizačními vlastnostmi MSC a jejich zjevnému posílení mitochondriálním přenosem,“ vysvětluje Jiří Neužil, vedoucí Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR. „Součástí této práce je i zjištění, že přenos mitochondrií mezi krevními destičkami a MSC probíhá procesem endocytózy mitochondrií, které jsou ve formě mikroveziklů uvolňovány krevními destičkami. Domníváme se, že tento objev přispěje nejen k našemu chápání buněčných procesů, ale i revitalizačních schopností MSC a jejich potenciálního využití.“
Tento proces zvyšuje terapeutickou účinnost MSC. Kombinací pokusů na buňkách a na celých zvířatech vědci prokázali, že mitochondrie z krevních destiček podporují změny v MSC, jež vedou k jejich revitalizačním vlastnostem. Výsledky odhalují nový mechanismus, kterým destičky zesilují vlastnosti MSC, a zdůrazňují význam testování kvality mitochondrií krevních destiček před jejich klinickým použitím.
Na výzkumu se podílely Laboratoř molekulární terapie a Laboratoř reprodukční biologie Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV a laboratoř dr. Ann-Marie Rodriguez z Université Paris-Sud. Spolupráce pracovišť bude nadále pokračovat, vědci budou hledat cesty k pochopení molekulárního mechanismu přenosu mitochondrií z krevních destiček do MSC, aby bylo možné přenést nové poznatky do praxe.
Cell Metabolism
DOI:https://doi.org/10.1016/j.cmet.2020.12.006
