Archiv článků: mitochondrie

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

Učebnicové pravidlo říká, že mitochondrie se dědí jen v mateřské linii, totéž platí pro další organely obsahující vlastní genom (jeho zbytky), tedy chloroplasty. Existují i různé teorie (modely), proč to tak funguje. Podrobně to popisuje např. Matt Ridley v Červené královně (v češtině nedávno nové vydání). V zásadě jde o …

Parkinsonova choroba je dnes po té Alzheimerově druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. V současné době je Parkinsonova choroba diagnostikována obvykle na základě klinických příznaků a až poté, co již došlo k významnému neurologickému poškození. Nová studie (hlavní autorka Laurie Sanders z Duke School of Medicine) navrhuje diagnózu z krevního testu, což …

Jak stárneme, buňky jsou nuceny se stále víc spoléhat na defektní mitochondrie. Věci se však nevymykají kontrole tak rychle. Buňka a její mitochondrie si zachovávají kontrolu přizpůsobením svého chování a nastolením nové rovnováhy. (pokračování včerejšího úryvku: Mitochondriální teorie stárnutí) Většina studií hledajících důkazy o poškozených bílkovinách, lipidech a sacharidech nenašla …

Proč nemají všechny druhy tak dobře těsnící mitochondrie? Kryse by jistě prospělo snížení úniku volných radikálů spíš než výdej velkého množství zdrojů na produkci obrovského objemu antioxidantů? Moderní verzi mitochondriální teorie stárnutí původně navrhl australský profesor a vědec Anthony Linnane koncem osmdesátých let 20. století. Teorie od té doby prošla …

Pří výpadku srdce přestane proudit krev a dodávat kyslík do mozku (hypoxie) a dalších orgánů (ischemie). Než nedostatek kyslíku poškodí mozek, existuje krátké časové okno (asi 4 minuty). Po 10 minutách lze očekávat těžké poškození mozku. Vědci nyní zkusili, zda by se hospodaření s kyslíkem nedalo zlepšit speciálním zásahem do …

Vědci před několika lety objevili kuriózní případ prvoků (oxymonád), kteří nemají mitochondrie. Od té doby si výzkumná skupina docenta Hampla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV klade otázku, jak k unikátní ztrátě mitochondrie došlo. V práci, která právě vyšla v prestižním časopise Current Biology, studoval tým docenta …

Složité eukaryotické buňky vznikly nejspíš někdy před 2 miliardami let. O této události s oblibou píše Nick Lane, jehož několik knih vyšlo i v češtině. Podle Lanea a dalších vědců vznikla složitá buňka spolu s pohlcením mitochondrií prakticky v jediném kroku, jako celkem nepravděpodobná událost (hypoteticky: ke vzniku složitého života …

Mitochondriální DNA dědíme pouze po matce, veškeré mimojaderné geny v buňkách otcovského organismu vyjdou naprázdno. Proč to příslušná DNA připustila, jak se proti tomu brání a k čemu je to (někomu jinému) vůbec dobré? Proč při splynutí vajíčka a spermie nefúzují kromě jader i další organely nesoucí genetickou informaci? U …

Mitochondrie poskytují eukaryotické buňce kyslíkový metabolismus („dýchání“), takže je logické předpokládat, že právě v souvislosti s vzestupem koncentrace kyslíku eukaryotická buňka také vznikla. Nová studie toto převládající přesvědčení ale zpochybňuje. Na výzkumu se podíleli především lidé z univerzit v Oxfordu a Exeteru. Uvádějí, že eukaryota podle nezávislých datování vznikla v …