Archiv článků: mitochondrie

K čemu slouží redukované mitochondrie?

Vědci před několika lety objevili kuriózní případ prvoků (oxymonád), kteří nemají mitochondrie. Od té doby si výzkumná skupina docenta Hampla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV klade otázku, jak k unikátní ztrátě mitochondrie došlo. V práci, která právě vyšla v prestižním časopise Current Biology, studoval tým docenta …

více »

Eukaryotní buňka měla vzniknout bez kyslíku, kvůli vodíkovému dýchání

Mitochondrie poskytují eukaryotické buňce kyslíkový metabolismus („dýchání“), takže je logické předpokládat, že právě v souvislosti s vzestupem koncentrace kyslíku eukaryotická buňka také vznikla. Nová studie toto převládající přesvědčení ale zpochybňuje. Na výzkumu se podíleli především lidé z univerzit v Oxfordu a Exeteru. Uvádějí, že eukaryota podle nezávislých datování vznikla v …

více »

Mitochondrie zřejmě mohou exportovat proteiny do cytosolu

Mitochondriální T2SS byla přítomna u posledního společného předka všech eukaryot a u většiny skupin ztracena. Týmu Pavla Doležala z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV se podařilo u několika linií eukaryot identifikovat mitochondriální dráhu odvozenou od bakteriálního sekreční systém typu II (T2SS). Tato dráha je známá pro schopnost přenášet sbalené …

více »

Bakterie dýchá pro nálevníka dusičnany

Bakteriální endosymbiont dýchá za jednobuněčného prvoka, přitom se ale nejedná o mitochondrii a vše funguje v prostředí bez kyslíku. Zajímavá situace, a to jak z pohledu biochemie, tak i evoluční biologie. Příslušný prvok (protista, nálevník) byl objeven ve švýcarském Zugském jezeře; jeho bakterie je už endosymbiontem, tj. nedokáže vůbec přežít …

více »

Hojení ran lze zlepšit spojením krevních destiček a kmenových buněk

Mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií. Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis …

více »

Nový protinádorový cíl: mitochondriální metabolismus železa

Mitochondriálně cílený deferoxamin má vliv na biosyntézu železo-sirných klastrů a hemu, což vede ke snížení mitochondriální respirace. Vědci dvou laboratoří Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR vyvinuli protirakovinnou látku nazvanou mitoDFO, která cílí na mitochondriální metabolismus železa. Využívá toho, že nádorové buňky potřebují železa více, a blokuje jeho zpracovávání, čímž zabraňuje …

více »

Etiopské krysy se přizpůsobily nevlídnému horskému prostředí díky mitochondriím

Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …

více »

Léčiva lze aktivovat přímo v mitochondriích

Mnoho cílů, na něž se zaměřují léčivé molekuly, se nachází v konkrétních buněčných útvarech známých jako organely. Tradiční přístupy medicinální chemie se však zaměřují spíše na celé tkáně a jen zřídka na doručování léků přímo do konkrétních buněčných organel. Tým vědců pod vedením Milana Vrábela z Ústavu organické chemie a …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close