Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jihoafrický Homo naledi představuje poměrně záhadný druh člověka. Žil podle všeho asi před 300 000 lety, jeho mozek dosahoval ovšem velikosti jen 550 cm³ (třetina lidského, jako gorila nebo australopithecus). Ve stejné době už na scénu vstupují i první Homo sapiens – vlastně je tedy trochu s podivem, že se Homo naledi do dané doby v konkurenci svých pokročilejších příbuzných vůbec dožil. Vedle primitivních (ve smyslu „starších/původních“) znaků však jeho anatomie podle některých názorů ovšem obsahuje i některé znaky moderní, fylogenetické místo je tedy nejasné. (Poznámka: druh mohl ovšem vzniknout i velmi dávno, viz také: Lebka Homo heidelbergensis je mnohem mladší, druh přežíval déle)
Nové objevy mají naznačovat, že malý mozek nemusel nijak bránit složitému chování. Homo naledi podle nového zjištění možná pohřbíval své mrtvé a ryl symboly do stěn jeskyní. Příslušný výzkum vedl antropolog Lee Berger z National Geographic Society. Výsledky výzkumu zatím neprošly recenzním řízením (publikováno na bioRxiv), a řada odborníků je proto přijímá kriticky.
Berger (jenž tehdy působil na University of the Witwatersrand v Johannesburgu) a jeho tým oznámili objev druhu Homo naledi v roce 2015 poté, co je tip místních jeskyňářů zavedl do systému Rising Star nedaleko Johannesburgu. V posledních letech se členové týmu znovu vydali do těchto jeskyní a v podzemí měli objevit místa, která mají být záměrnými pohřebišti – fosilní pozůstatky dospělých a dětí v mělkých dírách, těla ležela v poloze plodu. Další studie popisuje řadu značek vyrytých do stěn jeskyně, včetně geometrických vzorů a příčných čar. Rytiny ovšem zatím nejsou datovány a není přímý důkaz, kdo je jejich autorem, zřejmě to mohl být i Homo sapiens (nebo i ještě nějaký další druh člověka).
Lee R Berger et al, 241,000 to 335,000 Years Old Rock Engravings Made by Homo naledi in the Rising Star Cave system, South Africa., bioRxiv (2023). DOI: 10.1101/2023.06.01.543133
Lee R Berger et al, Evidence for deliberate burial of the dead by Homo naledi, bioRxiv (2023). DOI: 10.1101/2023.06.01.543127, https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2023.06.01.543133v1, https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2023.06.01.543127v1
a další
Poznámky PH:
Viz i oni známí „hobiti“ – znali oheň, zřejmě na Flores nějak dopluli, vyráběli kamenné nástroje, mozek měli zhruba stejně velký jako Homo naledi (má samozřejmě smysl přepočítávat nějak na velikost těla, všichni tito jsou menší než gorila, viz výše atd.)…
Viz také: Vztah inteligence a velikosti mozku – hrátky s logaritmy
Nicméně dosud zbývá určitě místo pro skepsi. Text výše nezastřešila ani žádná univerzita, pouze agentura AP (ostatně ani National Geographic není vědecký časopis). Také jde o výsledky zřejmě stále stejné skupiny lidí.
Nejasnosti se stářím/datováním Homo naledi viz také Wikipedia.cz.
Co se týče pohřbů, pomineme-li třeba hřbitovy slonů, něco na způsob pohřbů praktikují i jezevci, mrtvé zahrabávají. Což je ale interpretováno jako hygiena, „úklid“. Předpokládáme pohřbívání ve španělské Atapuerce (zřejmě Homo heidelbergensis), naopak s pohřby/hroby neandrtálců je to dnes zase bráno spíše jako dost nejasné/sporné (či případ od případu)…
Ono by vlastně bylo celkem netypické i to, kdyby geometrické symboly ryli první Homo sapiens před cca 300 000 lety. Vznik Homo sapiens se sice posouvá stále hlouběji do minulosti a už celkem i k této hranici, ale systematičtější umělecká tvorba („moderní lidské chování“) je mnohem mladší.
