Tento obrázek znázorňuje polohu nově objevené dvojhvězdy D9, jež obíhá supermasivní černou díru Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Jde o první dvojici hvězd, která byla objevena v blízkosti supermasivní černé díry. Výřez ukazuje dvojhvězdu zachycenou spektrografem SINFONI na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope). I když na tomto snímku nelze jednotlivé hvězdy rozeznat, že jde o dvojhvězdu bylo zřejmé z jejich spektra, které přístroj SINFONI měřil několik let. Spektrum odhalilo, že světlo vyzařované vodíkovým plynem z okolí D9 periodicky kmitá od modrých po červené vlnové délky s tím, jak hvězdy kolem sebe obíhají. Kredit: ESO/F. Peißker et al., S. Guisard

Hvězdy kolem kolem naší černé díry Sagittarius A* mohou mít stabilní oběžné dráhy

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy má nejen schopnost hvězdy ničit, ale může také stimulovat jejich vznik.

Mezinárodní výzkumný tým (hlavní autor Florian Peissker z univerzity v Kolíně nad Rýnem) použil nový přístroj ERIS (Enhanced Resolution Imager and Spectrograph) na chilském dalekohledu Very Large Telescope (VLT) a prokázal, že několik tzv. „objektů z prachu” obíhá kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru naší galaxie po stabilních drahách.
Dřívější studie předpokládaly, že některé z těchto objektů by mohly být černou dírou pohlceny. Nová data mají tuto domněnku vyvracet.
Studie se zaměřila na čtyři z těchto neobvyklých těles, která byla v posledních letech předmětem řadt diskusí. Zejména G2 byl dlouho považován za oblak prachu a plynu. Předpokládalo se, že se gravitační silou černé díry nejprve protáhne („špagetizace“) a poté bude zničen.
Pozorování provedená pomocí přístroje ERIS, který detekuje záření v blízké infračervené oblasti, však ukazují, že G2 se pohybuje po stabilní oběžné dráze. To naznačuje, že uvnitř prachového mraku se nachází hvězda. Tyto výsledky potvrzují, že centrum Mléčné dráhy není pouze destruktivní, ale může být také překvapivě stabilní. Alespoň dvojhvězdný systém D9, který Peissker a jeho tým objevili v roce 2024, zůstává stabilní i přes enormní slapové síly černé díry. Jedná se o první známý dvojhvězdný systém, který byl pozorován tak blízko supermasivní černé díry.

Teoreticky by se hvězdy v systému D9 mohly kvůli silným slapovým silám spojit a vytvořit jednu masivnější hvězdu. Dosavadní data ERIS však ukazují, že D9 zůstává neporušený. Totéž platí pro objekty X3 a X7, které také obíhají ve stabilních drahách a jsou proto opět méně křehké, než naznačovaly dřívější modely.
„Skutečnost, že se tyto objekty pohybují tak stabilním způsobem tak blízko černé díry, je fascinující,“ říká Peissker. „Naše výsledky ukazují, že Sagittarius A* je méně destruktivní, než se dříve předpokládalo. To činí centrum naší Galaxie ideální laboratoří pro studium interakcí mezi černými dírami a hvězdami.“
Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy má tedy nejen schopnost hvězdy ničit, ale může také stimulovat jejich vznik nebo i vznik poměrně exotických prachových objektů, pravděpodobně prostřednictvím sloučení dvojhvězd.

F. Peißker et al, Closing the gap: Follow-up observations of peculiar dusty objects close to Sgr A*using ERIS, Astronomy & Astrophysics (2025). DOI: 10.1051/0004-6361/202556229
Zdroj: University of Cologne / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Vnitřní části galaktického centra o velikosti přibližně 0,8 parseku. Zdroj: Astronomy & Astrophysics (2025). DOI: 10.1051/0004-6361/202556229

Už během pouhé sekundy po velkém třesku mohly vzniknout černé díry, bosonové a kanibalské hvězdy

Méně než sekundu po velkém třesku mohlo dojít ke kondenzaci částic do haló hmoty, tato …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *