Sciencemag.cz
Doporučujeme
Již potřicáté byly na Harvardu uděleny ceny Ig Nobel, tentokrát virtuálně. Ocenění bylo původně míněno nelichotivě, postupně se z něj však stala přehlídka bizarních a kuriózních výzkumů a laureáti jsou na něj zpravidla hrdí.
Kdo vyhrál letos? Metin Eren, antropolog z Ken State University v Ohiu, testoval tradovanou legendu o Inuitovi, který si vyrobil nůž ze zmrzlých lidských výkalů. Mohlo by to dopovídat skutečnosti? Proč to nevyzkoušet, stačilo zmrazit výkaly na -50 °C a naostřit. Nicméně, maso se takto stejně uříznout nedalo. Nejspíš jde o výmysl.
Richard Vetter, specialista na pavouky z University of California Riverside (nyní v důchodu) byl oceněn za studii, která tvrdí, že entomologové (studující hmyz) obvykle pavouky nemají rádi. Rozdíl 2 nohou mezi 8 a 6 je holt významný, proč ale? Vyplývá snad arachnofobie entomologů z toho, že pavouci se živí vesměs hmyzem (poznámka PH: to ovšem platí i pro mnohé druhy samotného hmyzu; vadil by entomologům třeba také krtek či mravenečník?).
A ještě jedna fobie. Damiaan Denys s kolegy definovali novou psychiatrickou diagnózu – misofonii, kdy člověka rozčilují zvuky vydávané ostatními lidmi. Demonstrováno na případu člověka, kterého uvádělo k zuřivosti, když jiní lidé kýchali. Má být spojeno s kompulzivní poruchou a úzkostí. (Poznámka PH: To je snad úplně normální, že člověka rozčiluje, když si jiní různě broukají, pískají, cvakají zuby, lupou prsty apod.,,,? A to pomiňme, jak strašně ruší samomluva, mluvení do mobilu…)
Lidi, kteří zkoušeli, jak jim změní hlas vdechování helia, by mohlo pobavit, že vědci totéž zkoušeli s aligátorem. Z toho pak zkoušeli vyvozovat, co mají společného zvukové projevy krokodýlů a ptáků a hypoteticky též dinosaurů.
Rozhodně velmi půvabná je oceněná studie na téma, jak souvisí líbání nejen s dalšími aspekty vztahu (dlouhodobé vs. krátkodobé apod.), ale i s HDP či příjmovou nerovností. Jádro výzkumu je zde ovšem (subjektivně) rozumné, demonstruje evoluční přístup k psychologii. Dejme tomu, že líbání slouží k testování biologické kompatibility partnera a jeho kvalit (absence chorob, stav chrupu….); pomiňme verzi, že jde spíše o strategii parazitů, kteří se takto šíří a lidmi naopak manipulují, aby se takto chovali a bylo jim to příjemné. Dejme tomu, že lidé v méně zdravých zemích (s nižším HDP) budou více motivováni (míněno: budou se tak chovat, bez ohledu na to, co si přitom budou uvědomovat a co bude podvědomé) testovat zdraví partnera a líbat se víc; na druhé straně ale přitom budou více riskovat, že se nakazí. Atd. A proč že se budou více líbat lidé v zemích s větší příjmovou nerovností? Protože jedna ze stran bude více motivována snažit se vztah udržet („předstírání romantiky“). Zde ale půjde už nikoliv o testování kvality partnera, takže tento jev zaznamenáme až u déle trvajících vztahů. Vše lze dále testovat.
Watkins, C.D., Leongómez, J.D., Bovet, J. et al. National income inequality predicts cultural variation in mouth to mouth kissing. Sci Rep 9, 6698 (2019). https://doi.org/10.1038/s41598-019-43267-7
Zdroj: Phys.org, Improbable.com
