Sciencemag.cz
Doporučujeme
Již předchozí výzkumy navrhovaly, že dopad asteroidu nebo komety do oceánu v severní nížině Marsu mohl přibližně před 3,4 miliardami let způsobit megatsunami. Dosud však nebylo jasné, kde se příslušný impaktní kráter nachází.
Alexis Rodriguez (americký Planetary Science Institute) a jeho kolegové nyní analyzovali mapy povrchu Marsu vytvořené kombinací snímků z předchozích misí a identifikovali impaktní kráter, který mohl megatsunami odpovídat. Kráter – pojmenovaný Pohl – má průměr 110 kilometrů a nachází se v oblasti severní nížiny, která podle předchozích studií mohla být pokryta oceánem. Těleso mohlo dopadnout do vody hluboké zhruba 120 metrů. Autoři nové studie předpokládají, že kráter Pohl vznikl přibližně před 3,4 miliardami let; stáří je odvozeno od datování okolních hornin.
Vědci simulovali srážky asteroidů a komet s touto oblastí, aby otestovali, co se po dopadu tělesa mohlo stát a zda impakt mohl způsobit megatsunami. Zjistili, že simulace, při nichž vznikaly krátery podobných rozměrů, byly způsobeny buď devítikilometrovým asteroidem, který při dopadu uvolnil energii 13 milionů megatun TNT, nebo tříkilometrovým asteroidem, který při mírnějším dopadu uvolnil 0,5 milionu megatun TNT. (Poznámka: z původní tiskové zprávy se zdá, jako by záleželo na podobě nárazu, ale uvolněná energie je snad jednoznačně určena rychlostí/hmotností tělesa?)
Pro srovnání: nejsilnější testovaný jaderný výbuch odpovídal energii přibližně 57 megatun TNT.
Oba simulované dopady vytvořily krátery o průměru 110 kilometrů a vyvolaly vlny, které zasáhly až do vzdálenosti 1 500 kilometrů. Analýza megatsunami způsobené dopadem tříkilometrového asteroidu ukázala, že mohla na marsovské souši dosáhnout výšky až 250 metrů.
Autoři výzkumu naznačují, že následky předpokládané impaktu mohly být podobné události Chicxulubu na Zemi na konci křídy. Zde těleso spadlo asi do 200 metrů hlubokého moře, vytvořil se kráter o dočasném průměru 100 kilometrů a vzniklá megatsunami byla na souši vysoká 200 metrů. (Poznámka: Ale na Masru přece jen tolik vody nebylo, takže nakolik vůbec můžou být procesy po srážkách srovnatelné?)
Alexis Rodriguez, Evidence of an oceanic impact and megatsunami sedimentation in Chryse Planitia, Mars, Scientific Reports (2022). DOI: 10.1038/s41598-022-18082-2. www.nature.com/articles/s41598-022-18082-2
Zdroj: Nature Publishing Group / Phys.org
A) Tíhové zrychlení na Marsu je 3,7 m/s2, to je 2,6 x menší jak na Zemi.
Gravitační síla je jeden z faktorů ovlivňující výšku vlny tsumami.
B) Energie dopadu asteroidu je dána kinetickou energii =0,5*mv^2.
Ale různý může být úhel dopadu a účinek dopadu na deformaci povrchu, zemětřesení, materiál vyvržený do atmosféry ( vesmíru ?), vypaření vody..
ad to B, no prave, v te puvodni zprave se vlastne rozlisuje jen mekky (tedy mekci) a tvrdy dopad, coz asi zalezi na typu povrchu, ale sotva to zvlast ovlivni trocha vody? nebo jo? a jsou jinak ty povrchy na marsu nejak ruzne. cili by zbyval jako podstatnejsi faktor ten uhel dopadu? vlastne, kdyby si to impakt na konci kridy praskl nekam jako tunguzsky meteorit, tak se nasledky budou lisit jak? netusim. (pro zivot mensi kvuli tsunami, ze by primo nebyla?)