Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na naší planetě je známo asi 200 prokázaných impaktních kráterů (tedy takových, které vznikly dopadem cizího tělesa na povrch Země) různého stáří a velikostí a několik set dalších objektů, které by impaktní původ mít mohly. Tato zjištění pozměnila náhled astronomů a dalších přírodovědců na roli dopadů asteroidů na geologickou historii Země. Už v minulosti objevil tým profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR patrně největší impaktní kráter na Zemi schovaný pod ledem Antarktidy. Nyní přibyly další dva. Čeští vědci opět přispěli do tohoto poznání na planetě Zemi právě publikovanou vědeckou prací.
Nedávno objevili evropští a američtí vědci (Kjaer a kol., 2018, MacGregor a kol., 2019) další dva kandidáty na impaktní krátery, a to pod ledem severozápadního Grónska. Prvním krokem k objevu byl dálkový průzkum povrchu z letadla nesoucího radar pronikající ledem (na skálu nebo vodu pod ledem). Zjistili dva kruhovité útvary o průměru asi 30 km na severozápadě Grónska. Kruhový tvar samozřejmě ještě neznamená kráter impaktního původu, ale je to indicie. Pak byl proveden geologický průzkum na místě – v případě Hiawathy je ledová vrstva až 1 km tlustá, u Patersona asi 2 km. Geologové nalézají horniny vytvářené obrovským okamžitým tlakem při dopadu asteroidu, což je pro ně silnou indikací impaktního původu objektu.
„Po dlouhých diskusích o existenci či neexistenci obřího impaktu (kráterového bazénu s maskonem) ve východní Antarktidě jsou to další objekty skryté lidskému oku, které se přesto daří objevovat geologickými a geofyzikálními postupy a také další příležitost pro nás a naši metodu, neboť tu ani pro Antarktidu, ani v případě Grónska nikdo z objevitelů zatím nepoužil“, říká vedoucí českého výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.
Česká metoda je založena na použití gravitačních aspektů (funkcí gravitačního potenciálu, získaných z družicových i pozemských měření po celém světě), které mnohem důkladněji, i když složitěji, než je použití tradičních gravitačních anomálií, popisují podpovrchové hustotní anomálie různého původu. „Vyvíjeli jsme ji a testovali na různých geologických objektech v posledním desetiletí. Neméně důležité je, že se nám podařilo potvrdit existenci kráteru také pomocí toho, jak impakt modifikoval magnetické anomálie v kráteru“ doplňuje profesor Klokočník.
České gravitační i magnetické výsledky týkající se grónských kráterů jsou prezentovány v mezinárodním prestižním časopise Tectonophysics a právě vyšly (dole a v příloze této tiskové zprávy).
„Navíc, naše jak gravitační, tak i magnetické výsledky, poukazují na nesymetrii geofyzikálních polí, což indikuje i v souhlase s geologickými odhady, že impaktor pravděpodobně přiletěl ze severu“, dodává profesor Günter Kletetschka.
„Nezávisle na pracích kolektivu Kjaera a MacGregora přinášíme silnou indicii ve prospěch impaktního původu uvedených dvou kráterů. Krátery jsou ve Sluneční soustavě úplně všude, i když na Zemi je následná geologická činnost může zamaskovat. Tak proč by se některé nemohly schovávat pod ledem Grónska?“ uzavírá profesor Jaroslav Klokočník.
Jaroslav Klokočník, Jan Kostelecký, Aleš Bezděk, Václav Cílek, Gunther Kletetschka, Hana Staňková
Support for two subglacial impact craters in northwest Greenland from Earth gravity model EIGEN 6C4 and other data
Tectonophysics Volume 780, 5 April 2020, 228396
https://doi.org/10.1016/j.tecto.2020.228396
