Sciencemag.cz
Doporučujeme
Důsledkem inkubátoru je pokles inovací, alespoň měřeno kvalitou patentů. K takovému závěru dospěl Peter Klein z Baylor University ve studii publikované v Strategic Entrepreneurship Journal.
Inkubátory existující v rámci univerzit slouží pro soukromých zakládání firem, jimž při startu mají pomáhat především s administrativou, byznys plánem apod., poskytují jim technickou infrastrukturu (laboratoře) i sítě kontaktů. Jde o způsob, jak know-how univerzit dostat rychleji a s menšími náklady na trh. Příbuznými „polokomerčními“ institucemi existujícími kolem univerzit jsou třeba akcelerátory nebo vědecké/vědecko-technické parky nebo přímo firmy ve vlastnictví univerzit.
Klein na základě analýzy více než 60 amerických univerzit dospívá k závěru, že ale ani u inkubátorů neexistuje žádný oběd zdarma. Data za léta 1969-2012 a analýza 56 000 podaných patentů ukazuje, že po založení inkubátoru klesá nikoliv kvantita, ale kvalita univerzitních patentů – jinak řečeno roste pravděpodobnost, že patent si nikdo nelicencuje, nebude ho nikde citovat apod. Inkubátor zřejmě snižuje kvalitu základního výzkumu prostě proto, že odčerpává zdroje, a to jak např. laboratoře a další zařízení, tak i čas administrativních pracovníků (ti jsou potřeba i pro podporu základního výzkumu). Navíc ale inkubátory prý snižují i příjmy z inovací univerzity a tržní hodnotu jejich patentů, čili pochybovat lze i o jejich ekonomické efektivitě, jak se v jejich prospěch často argumentuje. Zřizovat inkubátor např. jako součást úsporného programu tedy nemusí být dobrá strategie.
To samozřejmě neznamená, jak zdůrazňuje Baylor, že podnikatelské inkubátory nemohou mít jiné přínosy. Zvyšují třeba prestiž univerzity, přilákají nové studenty nebo prospívají podnikatelům a ekonomickému prostředí/společnosti v daném místě, mohou mít multiplikační efekt apod. I když si pak ovšem univerzita tento přínos svého inkubátoru asi nemá jak vykázat…
Zdroj: Phys.org
