Rez kávová se objevila v polovině 19. století v Keni a v roce 1867 zničila 96 % kávových plantáží na Srí Lance. Této chorobě jsme se však nenaučili bránit, a tak další velká epidemie zasáhla v roce 2012 Jižní Ameriku a Karibik. Středoameričtí odborníci proto nyní zkoumali, jak využít jaderné technologie a vyšlechtit rostliny, které budou proti smrtící houbě odolné.
Výzkum proběhl v laboratořích Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Rakousku. Výzkumný program je součástí projektu, který má vytvořit síť s centrálou v Latinské Americe, která bude zemím produkujícím kávu pomáhat bojovat se rzí kávovou pomocí jaderných technologií.
Odborníci po dva týdny zjišťovali, jak využít radioaktivní záření k vytvoření takové odrůdy kávovníku, která se dokáže rzi ubránit. Technika, kterou využívají, dokáže urychlit proces zavádění změn do genetického kódu rostlin. To jim pomůže vyšlechtit rostliny s požadovanou odolností proti nemoci, která by byla vyšší než při využití tradičních šlechtitelských metod, a to bez vlivu na výslednou chuť kávy.
„Šlechtění rostlin (s podporou ionizujícícho záření) je rychlý způsob, jak vyvinout zdokonalené plodiny s novými a užitečnými vlastnostmi. Tato metoda také nabízí široce přijímaný hospodárný a ekologicky udržitelný přístup k ochraně úrody a zajištění dostatečného množství plodin bez pesticidů,“ uvedl Stephan Nielen, genetik FAO/MAAE, který měl na starosti dvoutýdenní výzkum v Rakousku.
Rez kávová je jedním z největších nebezpečí pro kávu. Jedná se o houbu, která produkuje velké množství spór, které jsou následně větrem šířeny do okolí. Při nákaze se nejprve na listech kávovníků objeví žluté skvrny – přichycené spóry. Pokud má houba vhodné podmínky, začne brzy vytvářet drobné trubicové výhonky, které se pohybují po listech a hledají jejich dýchací otvory. Každý infikovaný kávovník při jedné erupci vyšle do povětří 300–400 tisíc spór, proto se nákaza šíří nesmírnou rychlostí.