Archiv článků: botanika

Když kořen narazí na zhutněnou půdu, zpomalí svůj růst do délky a jeho špička začne tloustnout. Prestižní odborný časopis Science publikoval objev výrazně rozšiřující naše znalosti o tom, jak rostliny vnímají svět kolem sebe. Velkým problémem dnešního zemědělství je zhutněná půda, která mimo jiné brzdí růst kořenů. Mezinárodní vědecký tým …

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže know how přenést …

Tvrdím, že otázka by neměla znít, jestli jsou, nebo nejsou rostliny inteligentní (trvalo by celou věčnost, než bychom se shodli na tom, co vlastně ten termín znamená), ale měla by znít: „Vnímají rostliny?“ A to si tedy pište, že vnímají. Rostliny vnímají svět kolem sebe velmi silně. Vnímají své viditelné …

Pomocí metylací cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů. Rostliny, které zažily silné kompetiční prostředí, jako například existenci v hustém porostu, produkují potomky, kteří jsou úspěšnější v boji o svůj životní prostor. Dokazuje to, že i geneticky totožní jedinci se mohou chovat velmi odlišně díky mezigenerační paměti a toto …

Pozdější nástup zimy, spojený s oteplováním klimatu, může být pro byliny výhodný, protože mohou růst déle. Ve vysokých nadmořských výškách je však růst bylin v posledních letech omezován nedostatkem vláhy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR to ukázali na příkladu šťovíku alpského v Nízkých Tatrách, jehož porosty jsou oteplováním ohroženy. Využili k tomu údaje …

Více než třetina druhů vytrvalých bylin v mírném pásmu volí pro úspěšný jarní start zajímavou strategii – preformaci květenství. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou a přilákají tak první opylovače. Tento postup volí převážně rostliny s velkými genomy. K těmto výsledkům přišel tým vědců Botanického ústavu …

Zvýšit regenerační schopnost rostlin by mohla cílená manipulace proteinového komplexu CAMEL/CANAR, který identifikoval tým vědců z Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu. Členem tohoto vědeckého týmu je také doktorand oboru Experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Jakub Hajný. Ten je rovněž i prvním autorem článku, jenž funkci …

Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR publikoval nové poznatky o vývoji a klíčení pylu v Plant Physiology, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů zaměřených na rostlinnou biologii. Při výzkumu použili i metodu genového inženýrství označovanou jako CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena. Pyl slouží …

Kokotice Cuscuta pentagona není běžná rostlina. Je to naoranžovělá zakroucená popínavka, která může vyrůst až do výšky jednoho metru, má drobné bílé kvítky s pěti korunními lístky a vyskytuje se všude v Severní Americe. Co je na ní jedinečné, je to, že nemá listy a není zelená, protože postrádá chlorofyl, …

Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny. Mechanizmus vzniku gigantických genomů rostlin objasňuje studie mezinárodního týmu vědců, která právě vyšla …