Archiv článků: botanika

Mutant huseníčku rolního s podivnými květy

Bílkovina βNAC hraje důležitou roli ve vývoji květů a plodů huseníčku rolního. Badatelé z Laboratoře biologie pylu nedávno publikovali článek o funkci bílkoviny s názvem βNAC u huseníčku rolního. Článek v časopise International Journal of Molecular Sciences ukazuje, že studovaná bílkovina je potřebná při vývoji květů a plodů… Možná se …

více »

Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním

Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …

více »

Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami

První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …

více »

Nový rod řas z ostravských hald pojmenovaný po Ostravě

Ostravské haldy jsou dlouhodobě výtečným místem pro studium biodiverzity. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě. Mladá vědkyně z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) Dovilė Barcytė jej popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Biologové po celém světě si tak budou zvykat na název Ostravamonas. …

více »

Biologové z Olomouce našli na Borneu další dva nové druhy hvězdnatek

Thismia ornata a Thismia coronata Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka …

více »

V lesích mizí vzácné druhy rostlin, možná kvůli dusíku

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …

více »

VegetUP: nanomnožství cytokinů zvýší úrodu plodové zeleniny

Přípravek pro zálivku při hydroponickém pěstování plodové zeleniny, který zvyšuje výnosy o pět až deset procent, vyvinuli vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jež sdružuje vědecké týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. …

více »

Na Borneu objevili nový druh masožravé láčkovky

Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea a lapá drobné živočichy do speciální pasti – láčky, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech …

více »

Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …

více »

Nejvíce lišejníků roste v ČR na bucích

Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. V současné době obsahuje téměř půl milionu záznamů mechorostů a více jak 90 tisíc …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close