Archiv článků: botanika

Rostlinné hormony jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly …

Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v …

Ve městě Brně se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Vyplývá to z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a …

Vědci objevili zbytky nejstaršího známého fosilního lesa na Zemi. Rostl na severním pobřeží Devonu a Somersetu ve Velké Británii. Stromy staré asi 390 milionů let (tedy zhruba střed devonu s malým d) a kořenily na tehdejším vyvýšeném břehu vedle malého říčního koryta (mimochodem v té době se díky rostlinám také …

Pokud nějaký druh zvětší svůj genom, zvětší se i objem jeho buněk a často i celých orgánů. Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné …

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších lesů k jednotvárnějším, převážně stinným porostům, které jsou také bohatší na živiny. V otevřených lesích se ale koncentruje více ohrožených druhů rostlin i živočichů, proto je …

Dendrolog Martin Šenfeldr společně s americkými kolegy studoval vztah mezi klimatem a růstem topolů osikovitých (Populus tremuloides) neboli osikovců v oblasti Great Basin ve státě Nevada za období posledních přibližně 100 let. Při výzkumu vědci využívali dendrochronologických metod. Ukázalo se, že postupující změna klimatu má na růst osikovců jak negativní, …

Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …

Jev, kdy stonky či listy rostlin na podzim neopadají, se nazývá marcescence. Spadané listí a další rostlinný opad jsou důležitou součástí přírodního koloběhu živin. Díky činnosti půdních organismů se opad rozloží a živiny se opět stávají přístupné pro rostliny a další organismy. Zatímco většina opadavých dřevin u nás shodí listí …

Studovat složité mechanismy uvnitř buněk umožní vědcům nová metoda založená na analýze nízce koncentrovaných látek, jejichž detekce v buňkách byla dosud mimo rozlišovací schopnosti laboratorních přístrojů. Nový postup vyvinuli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Akademie věd České republiky a Umeå Plant Science Center ve Švédsku, kteří už …