List je v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování …
Read More »Skryté změny v rozmnožování rostlin odhalují nové poznatky o evoluci samosprašnosti
U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …
Read More »Rostlinná společenstva Evropy se zahušťují a přibývá druhů vyžadujících dusík
Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří …
Read More »Geneticky upravený ječmen by mohl být trvalka
Dnes se na pokusném poli v Olomouci vysévají dvě nové geneticky upravené linie ječmene vytvořené pomocí molekulárních nůžek CRISPR. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR testují linii, u níž úprava jediného genu ovlivňuje, kdy rostlina začne kvést a vytvářet klas. Druhá linie vytváří oddenky a díky schopnosti dlouhodobě …
Read More »Jak rostliny zvládají poškození DNA: důležitou roli hraje komplex condensin II
Zebularin způsobuje specifický typ poškození DNA. Proteinový komplex condensin II je důležitý pro kondenzaci chromozomů v průběhu buněčného dělení. Vědci nyní zjistili, že tento komplex také pomáhá rostlinám zvládat poškození DNA. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Plant Physiology. Stabilita DNA je pro život organismů zásadní. Při buněčném …
Read More »Jak se měnila krajina střední Evropy za posledních 15 000 let
Opětovný výskyt některých typů mokřadů v pozdějším období souvisí právě s odlesňováním a změnami ve využívání krajiny. Vědecký tým s účastí našich botaniků představil novou metodu, která umožňuje rekonstruovat konkrétní typy prostředí v minulosti – například rašeliniště, mokřady nebo zaplavované lesy. Výsledky publikované v časopise Global Ecology and Conservation ukazují, …
Read More »Horské vrcholy se mění rychleji než lesy a louky
Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a …
Read More »Brouci se vracejí, rostliny váhají: co zůstává po invazním akátu
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. …
Read More »Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování
Úspěšné oplození rostlin závisí na rychlém růstu pylové láčky – drobné trubici, která dopravuje samčí pohlavní buňky k vajíčku. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s francouzskými kolegy nyní objasnili, jak rostliny tento proces regulují. Popsali roli proteinu eIF3E, který udržuje optimální …
Read More »Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
U některých druhů se vedle běžné sady chromozomů vyskytují i takzvané B chromozomy… Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace. …
Read More »
Sciencemag.cz
