Vysoké teploty představují pro rostliny problém nejen během růstu, ale i při rozmnožování. Teplotní stres může narušit tvorbu zárodečných buněk a vést k chybám při předávání genetické informace další generaci. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní ve dvou navazujících studiích popsali dosud neznámý mechanismus, který je pro rozmnožování rostlin zásadní …
Read More »Vědci z VÚK mapují a uchovávají jedny z nejnebezpečnějších rostlinných patogenů světa
Do České republiky se nenápadně dostávají vysoce invazní patogeny rostlin, které mohou způsobit rozsáhlé škody v lesích, sadech i městské zeleni. Výzkumný ústav pro krajinu v Průhonicích buduje unikátní sbírku těchto organismů a zároveň přináší konkrétní doporučení, jak jejich šíření účinně bránit. Nenápadné, ale mimořádně nebezpečné organismy – fytopatogenní oomycety …
Read More »Zásadní přepis genetické informace huseníčku rolního
Mezinárodní vědecká komunita představila novou verzi popisu genomu huseníčku rolního, nazvanou TAIR12. Na významném projektu se podílela jediná česká vědkyně – Eva Dvořák Tomaštíková z našeho ústavu. /Ústavu experimentální botaniky AV ČR/ Odbornice z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin byla součástí týmu specialistů přispívajících k přesnějšímu porozumění dědičné informaci …
Read More »Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do režimu spánku
List je v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování …
Read More »Skryté změny v rozmnožování rostlin odhalují nové poznatky o evoluci samosprašnosti
U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …
Read More »Rostlinná společenstva Evropy se zahušťují a přibývá druhů vyžadujících dusík
Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří …
Read More »Geneticky upravený ječmen by mohl být trvalka
Dnes se na pokusném poli v Olomouci vysévají dvě nové geneticky upravené linie ječmene vytvořené pomocí molekulárních nůžek CRISPR. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR testují linii, u níž úprava jediného genu ovlivňuje, kdy rostlina začne kvést a vytvářet klas. Druhá linie vytváří oddenky a díky schopnosti dlouhodobě …
Read More »Jak rostliny zvládají poškození DNA: důležitou roli hraje komplex condensin II
Zebularin způsobuje specifický typ poškození DNA. Proteinový komplex condensin II je důležitý pro kondenzaci chromozomů v průběhu buněčného dělení. Vědci nyní zjistili, že tento komplex také pomáhá rostlinám zvládat poškození DNA. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Plant Physiology. Stabilita DNA je pro život organismů zásadní. Při buněčném …
Read More »Jak se měnila krajina střední Evropy za posledních 15 000 let
Opětovný výskyt některých typů mokřadů v pozdějším období souvisí právě s odlesňováním a změnami ve využívání krajiny. Vědecký tým s účastí našich botaniků představil novou metodu, která umožňuje rekonstruovat konkrétní typy prostředí v minulosti – například rašeliniště, mokřady nebo zaplavované lesy. Výsledky publikované v časopise Global Ecology and Conservation ukazují, …
Read More »Horské vrcholy se mění rychleji než lesy a louky
Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a …
Read More »
Sciencemag.cz
