Archiv článků: botanika

Jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami

Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. …

více »

Aktin a kyselina salicylová: Jak rostliny zvyšují odolnost proti chorobám

Čeští odborníci zjistili, že narušení vnitrobuněčné sítě bílkovinných vláken – takzvaného cytoskeletu – může za určitých okolností posílit odolnost rostlin vůči chorobám. Konkrétně se to týká části cytoskeletu tvořené bílkovinou aktinem. Protože funkční aktinová vlákna hrají podstatnou roli v obraně rostlin proti patogenům, byl tento výsledek značně překvapivý. Vědci ovšem …

více »

Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu

Dnes opomíjená superpotravina našich předků. Vědci popsali vznik hrachu z 50 milionů let starého prapředka. Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým …

více »

Telomerázy u rostlin mají jinou podjednotku RNA

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Telomerázy umožňují vysokou kapacitu množení buněk u rostlin nebo u lidských kmenových a nádorových buněk. Vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a CEITEC Masarykova univerzita přišli s průlomovým objevem v oblasti výzkumu rostlin. Vyvrátili hned několik dosud existujících mylných informací a jejich výsledky zásadně mění úroveň poznání ve výzkumu …

více »

Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, …

více »

Nově objevený komplex genů SMC5/6 a šlechtění rostlin

I u huseníčku je co objevovat. Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis …

více »

Adéla: Kanadská masožravka jí běžně i mloky

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

více »

Stromy ve městě rostou rychle a umírají mladé

V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. …

více »

Jak se zbavit jmelí

Jmelí bílé, které většina lidí zná jako oblíbenou vánoční dekoraci, vážným způsobem likviduje tisíce dřevin na Moravě. Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin ve městském prostředí, ale i v lesním hospodářství. Jmelí parazituje na hostitelském stromu. Po úspěšné …

více »

Loví masožravky kořist podtlakem?

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close