Archiv článků: botanika

I u huseníčku je co objevovat. Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis …

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. …

Jmelí bílé, které většina lidí zná jako oblíbenou vánoční dekoraci, vážným způsobem likviduje tisíce dřevin na Moravě. Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin ve městském prostředí, ale i v lesním hospodářství. Jmelí parazituje na hostitelském stromu. Po úspěšné …

Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …

Rostlinné buňky dědí povědomí matky. Mateřská buňka předává během buněčného dělení informaci o polaritě. Povědomí kde je nahoře a kde dole je důležité pro všechny živé organizmy. U rostlin, jejichž kořeny rostou pod zemí a květy nad zemí, to platí dvojnásob – poruchy v této polarizaci by vedly k mnoha problémům. …

Zdomácnělé nepůvodní druhy se svými vlastnostmi neliší od původních druhů, zatímco invazní druhy ano. Funkční vlastnosti nepůvodních rostlin, jako je jejich výška či plocha listů, ovlivňují, zda se stanou invazními, nebo ne. Vyplynulo to z rozsáhlé studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty …

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je …

Namísto jednoduché geografické a reprodukční izolace může jít o několikastupňový proces se zpětným křížením. Mezinárodní tým vědců odhalil v genomu orlíčku odlišnou evoluci jednoho ze sedmi chromosomů. Rod orlíček (latinsky Aquilegia) zahrnuje na sedm desítek druhů rostoucích po celé severní polokouli i řadu zahradních hybridních forem pěstovaných pro mimořádně krásné …

V roce 1987 se otrávili hosté restaurace v kanadském Zálivu svatého Vavřince slávkou jedlou, která, jak se později ukázalo, byla kontaminovaná neurotoxinem pocházejícím z mořských řas. Ze 107 otrávených pacientů tehdy dokonce tři zemřeli. Kvůli přemnožení mořských řas se otravy nejen lidí, ale i mořských savců mnohokrát opakovaly. Téměř třicetiletá …