Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Jaderné technologie pomohou chránit kávovníky

Rez kávová se objevila v polovině 19. století v Keni a v roce 1867 zničila 96 % kávových plantáží na Srí Lance. Této chorobě jsme se však nenaučili bránit, a tak další velká epidemie zasáhla v roce 2012 Jižní Ameriku a Karibik. Středoameričtí odborníci proto nyní zkoumali, jak využít jaderné technologie a vyšlechtit rostliny, které budou proti smrtící houbě odolné.

Výzkum proběhl v laboratořích Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Rakousku. Výzkumný program je součástí projektu, který má vytvořit síť s centrálou v Latinské Americe, která bude zemím produkujícím kávu pomáhat bojovat se rzí kávovou pomocí jaderných technologií.

Odborníci po dva týdny zjišťovali, jak využít radioaktivní záření k vytvoření takové odrůdy kávovníku, která se dokáže rzi ubránit. Technika, kterou využívají, dokáže urychlit proces zavádění změn do genetického kódu rostlin. To jim pomůže vyšlechtit rostliny s požadovanou odolností proti nemoci, která by byla vyšší než při využití tradičních šlechtitelských metod, a to bez vlivu na výslednou chuť kávy.

„Šlechtění rostlin (s podporou ionizujícícho záření) je rychlý způsob, jak vyvinout zdokonalené plodiny s novými a užitečnými vlastnostmi. Tato metoda také nabízí široce přijímaný hospodárný a ekologicky udržitelný přístup k ochraně úrody a zajištění dostatečného množství plodin bez pesticidů,“ uvedl Stephan Nielen, genetik FAO/MAAE, který měl na starosti dvoutýdenní výzkum v Rakousku.

Rez kávová je jedním z největších nebezpečí pro kávu. Jedná se o houbu, která produkuje velké množství spór, které jsou následně větrem šířeny do okolí. Při nákaze se nejprve na listech kávovníků objeví žluté skvrny – přichycené spóry. Pokud má houba vhodné podmínky, začne brzy vytvářet drobné trubicové výhonky, které se pohybují po listech a hledají jejich dýchací otvory. Každý infikovaný kávovník při jedné erupci vyšle do povětří 300–400 tisíc spór, proto se nákaza šíří nesmírnou rychlostí.

tisková zpráva České nukleární společnosti

Jak srdeční buňky odolávají nedostatku kyslíku?

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *