Nový model má naznačovat, že k předpovědi výsledků voleb stačí velmi málo – znát volební účast. Co se tím přesně myslí a co z toho vyplývá.
Příslušná studie je dílem vědců ze Santa Fe Institute a indického Institute of Science Education and Research (IISER) v Pune. Specialisté na komplexní systémy analyzovali údaje o volbách ze 34 zemí, aby zjistili, zda se ve volbách objevuje nějaké univerzální chování/vzorce. A prý ano. Ve studii publikované v časopise Physical Review Letters (viz i v jakém titulu) ukázali, že rozdíl výhry v jakýchkoli volbách lze se slušnou úspěšností předpovědět pouze na základě volební účasti v různých volebních obvodech. Z toho se má vypočítat, nakolik volby dopadnou těsně nebo jednoznačně. Vztah mezi volební účastí a volebním rozpětím byl nezávislý na počtu voličů a platil pro volby od komunálních až po celostátní.
Předpovědi modelu se shodovaly s empirickými údaji ze stovek různých voleb v sedmi desetiletích a 32 zemích. Výzkumníci naznačují, že tato univerzálnost by mohla sloužit jako statistický nástroj k odhalování nekalých praktik/podvodů při volbách.
Ritam Pal et al, Universal Statistics of Competition in Democratic Elections, Physical Review Letters (2025). DOI: 10.1103/PhysRevLett.134.017401. On arXiv: DOI: 10.48550/arxiv.2401.05065
Článek je dostupný i on-line ArXiv
https://arxiv.org/abs/2401.05065
Poznámky PH:
Samozřejmě každého napadne, že volební systémy jsou velmi různorodé, jak se to tedy vlastně počítá, nejde-li o souboj mezi 2 kandidáty (jako rozdíl mezi 1. a 2. stranou…?). Jaká je za tím vším logika?
Mě k tomu jen napadá, že by mohlo o obdobu Benfordova zákona. I ten lze použít k analýze volebních výsledků z hlediska regulérnosti voleb, stejně tak jako k odhalování fiktivního účetnictví. Nakonec i příslušné „rozdělení“ zmíněné výše by pak platilo zdaleka nejen pro volby, ale i celou řadu dalších systémů (asi ano, proto je také publikace ne v čistě matematickém nebo politologickém časopisu, ale ve Physical Review Letters).
Ale jinak, hlava mi to nějak nebere. Máme 10 řekněme stejně volebních obvodů, účast ve všech 65 %. Máme 20 volebních obvodů, různě velkých, účast v nich od 45 do 60 %. Kde bude větší rozdíl mezi 1. a 2. místem? (Něco jako vyšší účast – těsnější výsledek, no nevím tedy…)