Město, ilustrační obrázek, autor: Aam422~commonswiki, zdroj Wkipedia, licence obrázku public domain
Město, ilustrační obrázek, autor: Aam422~commonswiki, zdroj Wkipedia, licence obrázku public domain

Jak na klimatické extrémy ve městech

Výsadba dřevin, budování nízkoenergetických budov, využívání obnovitelných zdrojů nebo zakládání zelených střech a zadržování odtoku přívalových srážek jsou podle odborníků možnými cestami, jak zmírnit klimatické extrémy ve městech. Vyplývá to z dvouletého průzkumu brněnských odborníků, na kterém se podílela Mendelova univerzita v Brně.

Vědci vybrali tři objekty na hranicích různých ekosystémů – jeden na horní hranici lesa v Hrubém Jeseníku, druhý na dolní hranici lesa v prostoru Pouzdřanské stepi a třetí ve městě, kterým je Otevřená zahrada Nadace Partnerství v centru Brna. Vědci měřili teplotu vzduchu a půdy, vlhkost půdy nebo výpar, důležitý pro výzkum prostředí ve městech.

Například v Brně mohli pozorovat odezvu vegetace na počasí a chování energeticky pasivních i klasických budov. Vědci v těchto budovách sledovali spotřebu energií, vody, výrobu tepla a elektrické energie.

Podle vědců je pozitivní vliv vegetace na utváření příznivého klimatu doložitelný řadou dat. Podle Petra Maděry z Mendelovy univerzity například za horkého počasí loni stromy spotřebovaly takřka polovinu tepla, které na ně dopadalo. „Polovina tak nebyla použita na ohřátí povrchu, který stromy kryjí,“ uvedl Maděra. Je proto jasné, že stromy přispívají k ochlazení okolního prostředí.

Podle Miroslava Kundraty z Nadace Partnerství výsledky projektu mohou dokumentovat efekty jednotlivých opatření. Například u klasické budovy chlazené klimatizací je spotřeba energie nejvyšší. Provoz budovy chlazené tepelným čerpadlem je už o něco výhodnější, nejnižší spotřeba energie je u pasivní budovy se zelenou střechou, jež se navíc ochlazuje díky vodě, kterou zadržuje okolní prostředí.

„Můžeme nyní říci kolik co stojí, dá se posuzovat návratnost projektu,“ uvedl Kundrata. Podle něj má smysl dělat chytré stavby s co nejnižšími vlivy na životní prostředí. „Můžeme dosáhnout velmi kvalitního bydlení ve městech, efekt pro vyrovnání se s klimatickými změnami je obrovský,“ uvedl Kundrata. Podobné ekologické stavby jsou podle něj jen mírně dražší než ty klasické. Ve městech je podle něj navíc velké množství vyasfaltovaných a vydlážděných ploch, které horku ve městech napomáhají.

Český stát se chce na problémy související se suchem a horkem v nejbližších letech zaměřit. Vláda loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Stát plánuje například výstavbu přehrad.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

One comment

  1. pavel houser

    k čemuž bych pouze podotkl, že (jak počítal Lomborg a další) velmi levné, jednoduché a účinné je ve městech prostě maximálně používat bílou barvu – co lze natřít, natřít. strechy. nejde treba delat bily asfalt?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *