Sciencemag.cz
Doporučujeme
Opětovný výskyt některých typů mokřadů v pozdějším období souvisí právě s odlesňováním a změnami ve využívání krajiny.
Vědecký tým s účastí našich botaniků představil novou metodu, která umožňuje rekonstruovat konkrétní typy prostředí v minulosti – například rašeliniště, mokřady nebo zaplavované lesy. Výsledky publikované v časopise Global Ecology and Conservation ukazují, jak se krajina střední Evropy proměňovala od poslední doby ledové až po současnost.
Dosavadní výzkum minulého klimatu a vegetace většinou pracoval jen s velkými celky, jako jsou biomy (např. les nebo tundra). Nový přístup jde mnohem dál – dokáže rozlišit konkrétní typy stanovišť, které lépe odrážejí skutečné podmínky prostředí.
„Když chceme porozumět minulosti nebo předpovědět budoucnost, nestačí vědět, že někde byl les. Potřebujeme vědět, jaký to byl les, jak byl vlhký, jaké měl půdy a jaké druhy v něm rostly,“ vysvětluje hlavní autorka studie Petra Hájková z Botanického ústavu AV ČR.
Vědci propojili dvě rozsáhlé databáze – fosilní zbytky rostlin, jako jsou semena nebo části mechů, a moderní databázi vegetace z celé Evropy. Pomocí nově upraveného indexu FEVER tak dokážou přiřadit fosilní nálezy ke konkrétním typům prostředí. Metodu aplikovali na tisíce vzorků z území Česka a Slovenska a rekonstruovali vývoj mokřadů za posledních 15 000 let.
Výsledky ukazují, jak se krajina v dlouhodobém horizontu proměňovala. Bezprostředně po době ledové dominovala otevřená mokřadní prostředí a vodní biotopy, které postupně ustupovaly rozšiřujícím se lesům a rašeliništím. V posledních tisíciletích začal vývoj krajiny výrazně ovlivňovat člověk. Například opětovný výskyt některých typů mokřadů v pozdějším období souvisí právě s odlesňováním a změnami ve využívání krajiny.
Nová metoda zároveň umožňuje přesněji interpretovat klimatické změny v minulosti, což je zásadní i pro současný výzkum. „Mnohé klimatické signály závisí na konkrétním prostředí. Pokud nevíme, v jakém habitatu vznikly, můžeme je interpretovat chybně,“ říká Petra Hájková. Přístup tak otevírá cestu k přesnějším rekonstrukcím i k lepším předpovědím budoucího vývoje krajiny a biodiverzity.
Petra Hájková, Lubomír Tichý, Tomáš Peterka, Anna Šolcová, Petr Pokorný, Alexandra Bernardová, Alice Moravcová, Juraj Procházka, Michal Hájek,
Identification of past wetland habitats, their commonness and analogism using macrofossil indicators derived from large vegetation databases,
Global Ecology and Conservation
https://doi.org/10.1016/j.gecco.2026.e04157
