Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dopady mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu každé kosmické sondy či mise. Také nejdokonalejší kosmická observatoř, Webbův teleskop, jim musí čelit. Teleskop byl navržen tak, aby dokázal odolávat nepřetržitému bombardování částicemi o velikosti zrníček prachu, které se však pohybují extrémními rychlostmi. Webbův teleskop jim musí umět vzdorovat, aby mohl i nadále provádět měření pro přelomové vědecké objevy.
„Zatím jsme zaznamenali 14 měřitelných zásahů mikrometeoroidů do primárního zrcadla. Průměrně je to tedy něco mezi jedním a dvěma zásahy za měsíc, což se už dříve předpokládalo. Všechny dosavadní zásahy, s výjimkou jediného, byly s dostatečnou rezervou v rozmezí, které bylo očekáváno už během stavby této observatoře,“ vypočítává Mike Menzel, hlavní systémový inženýr celé mise z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Jeden dopad byl větší, než co jsme očekávali na základě předstartovních výpočetních modelů. Ovšem i po této události jsou optické parametry pořád dvakrát lepší, než jaké jsou požadavky mise.“
Aby bylo i do budoucna zajištěno, že všechny části této jedinečné observatoře budou i nadále pracovat nejlépe, jak jen mohou, vytvořila NASA novou pracovní skupinu. Jejími členy jsou experti v oboru optiky i mikrometeoroidů. Najdeme zde zástupce týmu z Goddardova střediska, výrobce zrcadel teleskopu, odborníky ze Space Telescope Science Institute, ale i z Meteoroid Environment Office spadající pod NASA a fungující na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Experti se pustili do vypracování zevrubné analýzy celé situace. Výsledkem je, že experti došli k názoru, že vysokoenergetický náraz, ke kterému došlo během letošního května, byl ze statistického hlediska vzácnou událostí. Vzácný byl přitom jak z hlediska své energie, tak i z pohledu, že zasáhl výjimečně citlivé místo primárního zrcadla Webbova teleskopu. Za účelem minimalizace budoucích následků podobného rozsahu se tým expertů rozhodl přijmout preventivní opatření. To spočívá v tom, že budoucí pozorování budou už předem plánována tak, aby směřovala mimo takzvanou „zónu vyhýbání se mikrometeoroidům“.
„Mikrometeoroidy, které zasáhnou primární zrcadlo čelní srážkou (to znamená, že se pohybují opačným směrem než JWST), mají dvojnásobnou vzájemnou rychlost a dokonce čtyřnásobnou kinetickou energii. Pokud se tedy tomuto směru vyhneme v době, kdy to bude možné, tak to pomůže prodloužit mimořádnou optickou kvalitu pozorování o desetiletí,“ vysvětluje Lee Feinberg, z Goddardova střediska, který zde pracuje na pozici manažera optických prvků Webbova teleskopu. Nastíněné doporučení však rozhodně neznamená, že by dané části oblohy nemohly být pozorovány. Experti ve své studii pouze zmínili, že pozorování objektů v daných oblastech bude pro teleskop mnohem bezpečnější v jiné části roku, když se bude JWST nacházet v odlišné pasáži své dráhy.
Je také potřeba zdůraznit, že pozorování, která jsou časově citlivá (což je třeba případ pozorování cílů ve Sluneční soustavě), mohou stále probíhat i v zóně vyhýbání se mikrometeoroidům, pokud to zrovna bude z vědeckého hlediska potřeba. Nejde tedy o žádný přísný zákaz pozorování v daném směru. Jedná se spíše o doporučení, jak co nejvhodněji naplánovat jednotlivá pozorování. Tato doporučení pro plánování vědeckých pozorování JWST budou mít z dlouhodobého hlediska významné statistické přínosy. Experti nyní budou s nově definovanými pravidly / doporučením pracovat už při přípravě harmonogramu pro druhý rok vědecké služby Webbova teleskopu, který se také označuje jako 2. cyklus (Cycle 2).
autor: Dušan Majer
Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno
