Čína poprvé zveřejnila podobu vesmírné sondy a průzkumného vozítka, které plánuje vyslat v roce 2020 na Mars. Vozítko by mělo zkoumat povrch rudé planety po dobu tří měsíců, oznámila dnes čínská státní média. Peking zároveň vypsal veřejnou soutěž na jméno a logo připravované mise.
Sonda s vozítkem, jejichž počítačově generované obrázky zveřejnily v úterý večer čínské úřady, by měla k Marsu odstartovat v červenci nebo v srpnu 2020. Sondu vynese raketa Dlouhý pochod 5, která odstartuje z nového kosmického střediska v městě Wen-čchang na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři.
„Po sedmiměsíční cestě se od družice oddělí přistávací modul a přistane na severní polokouli Marsu, kde bude následně robotické vozítko zkoumat povrch planety,“ píše se ve zprávě oficiální tiskové agentury Nová Čína.
Agentura také uvedla, že robotické vozítko bude vážit 200 kilogramů, bude mít šest kol a energii bude čerpat ze čtyř solárních panelů. Vozítko, které již dříve vypravila Čína na Měsíc, vážilo 140 kilogramů a mělo dva solární panely.
Čínská média připouštějí, že severní polokoule Marsu není k využívání solární energie tak vhodná jako rovníkové oblasti této planety, geografické podmínky jsou tam však lepší, uvedla agentura Reuters. Vozítko bude pátrat hlavně po ledu a vodě, data bude odesílat zpět na Zemi.
Mise k Marsu je dalším krokem v ambiciózním kosmickém programu Číny. Ta se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci.
Další čínský astronaut by se měl do vesmíru podívat již v říjnu. V roce 2036 chtějí čínští kosmonauti přistát na Měsíci.
Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko/Sovětský svaz, Spojené státy, Evropská kosmická agentura (ESA) a Indie, většina z nich ale planetu pouze obíhaly. Jako první úspěšně přistála na Marsu před 40 lety americká sonda Viking 1.