Bakterie, ilustrační obrázek © Jezper / Dollar Photo Club

Jak vznikají lipidové nanodomény

Lipidy podobného typu se shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů.

Vědcům z Heyrovského ústavu se díky unikátní technice podařilo proniknout do nitra buněčných membrán. Heyrovského ústav Akademie věd se může pochlubit další publikací výzkumné práce v prestižním magazínu Journal of Physical Chemistry Letters. Tento významný vědecký magazín zveřejnil výsledky práce zabývající se buněčnými membránami, konkrétně pak základního uspořádaní lipidových molekul uvnitř těchto membrán. Jejich objev je přitom poměrně překvapivý – v organizaci lipidů totiž panuje mnohem větší symetrie než se původně předpokládalo.

Na buněčnou membránu lze zjednodušeně pohlížet jako na lipidovou dvojvrstvu složenou ze dvou vrstev lipidů s příměsí bílkovin. Jejím hlavním úkolem je separovat vnitřek buňky od vnějšího okolí. Složení obou lipidových vrstev je však asymetrické – zatímco některé lipidy mají tendenci se hromadit na vnitřní lipidové vrstvě, jiné se zase hromadí na vrstvě vnější. Značná různorodost však existuje i v rámci jedné vrstvy. Ukazuje se totiž, že lipidy podobného typu se v každé z vrstev shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů, tzv. lipidových nanodomén. Spekuluje se, že by tyto nanoskopické platformy mohly být schopné katalyzovat různé biochemické procesy, které probíhají na buněčných membránách.
Vědcům z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se podařilo ukázat, že tyto membránové heterogenity vznikají i v modelových systémech složených pouze ze dvou nebo tří různých typů lipidů. Překvapující však bylo zjištění, že se lipidové nanodomény tvoří zcela symetricky v obou lipidových vrstvách zároveň.
„Podařilo se nám tak prokázat, že obě lipidové vrstvy jsou v mnohem těsnějším kontaktu, než se původně předpokládalo. Jedná se tak o zcela fundamentální objev, který je třeba uvážit při tvorbě nových modelů lipidových membrán,“ konstatuje výsledky výzkumu Radek Šachl, vedoucí juniorského týmu na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.

Bez unikátní techniky by výzkum nebyl proveditelný
Výzkum by přitom nemohl proběhnout bez dlouholeté práce na optimalizaci mikroskopické metody, která je založená na detekci Försterova přenosu energie. Její rozlišení totiž nebylo pro podobný výzkum ani zdaleka dostatečné. Na takzvaném MC-FRET začal Šachl pracovat ještě jako doktorský student na švédské univerzitě Umeå v úzké spolupráci s Martinem Hofem, nynějším ředitelem Heyrovského ústavu.
„Optimalizovat MC-FRET tak, aby dosáhnul vysokého rozlišení ve dvou směrech zároveň se nám podařilo poměrně rychle. To však bylo dostačující pouze pro prokázání existence lipidových nanodomén a jejich základní charakteristiku. Na důkaz, že se lipidové nanodomény tvoří zrcadlově v obou lipidových vrstvách zároveň, to nestačilo,“ vysvětluje Radek Šachl.
K tomu bylo třeba dosáhnout vysokého rozlišení ve všech třech směrech zároveň. To se vědcům podařilo vzhledem k technické náročnosti celého experimentu až poměrně nedávno. Nyní tak mají k dispozici unikátní techniku, která umožňuje dopodrobna charakterizovat nanoskopické útvary vyskytující se v lipidových membránách. Svým rozlišením předčí i současně dostupné superrozlišovací mikroskopy.
„Naše technika není omezena pouze na charakterizaci lipidových nanodomén. Může se teoreticky jednat o jakýkoliv nanoskopický objekt, jako např. membránové póry nebo shluky několika proteinových molekul. Do budoucna se však musíme více věnovat tomu, abychom techniku přenesli z modelových na plazmatické membrány živých buněk,“ uzavírá Šachl.

tisková zpráva Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského

Záměrná chyba v integrovaném obvodu může snížit spotřebu energie

Aproximativní (přibližné) počítání umožňuje za cenu zanesení malé chyby do výpočtu významně redukovat příkon obvodů. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close