Archiv článků: buňky

Splnit svou misi a pokračovat jinde: tak by se dala zjednodušeně představit úloha specializovaných buněk, které pomáhají při růstu a tvarování mléčné žlázy v období puberty. Jakmile buňky svůj úkol splní, promění se v jiný typ. Nové poznatky o vývoji mléčné žlázy shrnula studie týmu pod vedením Zuzany Sumbalové Koledové …

Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí. Objev publikovaný v časopise Nature Plants může v budoucnu …

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují své chování. Rakovinné buňky si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst …

Protein Rab25 souvisí s agresivními typy rakoviny prsu a vaječníků a prokázal se jako hlavní dirigent celého procesu. Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR použili unikátní metodu, která využívá magnety k manipulaci vnitrobuněčných struktur. Díky této inovaci poprvé přímo ovlivnili dění uvnitř buněk a zjistili, že pro-rakovinné váčky …

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představili novou mikroskopickou techniku, která mění pravidla hry v buněčném zobrazování. Umožní totiž rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Optica. Jejich metoda umožňuje zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností …

V každé buňce se může skrývat informace, kterou dnešní medicína ještě neumí využít, jež se ale při dalším vědeckém zkoumání může ukázat jako zásadní pro lepší prevenci, přesnější diagnostiku a účinnější léčbu rakoviny i mnoha dalších onemocnění. K tomu, aby mohly být buňky dlouhodobě uchovávány a byly v garantované kvalitě k dispozici pro další …

Dosud se mělo za to, že široká škála různých typů stresu spouští v buňkách savců jednu jedinou, tzv. integrovanou stresovou odpověď (ISR). Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní přispěli do studie publikované v časopise Nature, která prokázala, že tato stresová odpověď má jednu donedávna neznámou odnož. Výsledky jsou klíčové …

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování …

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Až donedávna se vědci domnívali, že aktinová vlákna jsou potřebná pouze pro závěrečný krok oddělení dceřiných buněk. Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a …