zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain
zdroj: brian0918™, wikipedia, licence obrázku public domain

Jak vznikají rudí ptáci

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví.
V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až oranžových karotenoidů do červených ketokarotenoidů. Příslušnou reakci provádí enzym P450/CYP2J19, odpovídající gen („gen pro červenou“) je prostě kód pro syntézu tohoto proteinu.
To by samo o sobě moc zajímavé nebylo. Ukázalo se však, že příslušnou variantu genu mají i ptáci, kteří na těle žádné červené ozdoby nemají; pigment ovšem používají ve fotoreceptorech oka, kde vylepšuje barevné vidění. Větší exprese příslušného genu v buňkách kůže pak vede i barevným změnám.
Již asi 100 let je známa červená verze kanárka („siskin“), genetickým srovnáním červeného a běžného žlutého kanára bylo právě jednou z cest, jak identifikovat příslušný gen. Prakticky stejný gen, respektive mechanismy jeho exprese, se uplatňuje i při vzniku červeného zbarvení jiných ptáků – nezávisle byl identifikován i u zebřiček (zde je u zebřičky pestré „standardní“ varianta s červení, naopak mutantní verze vede k žlutým ptákům).
Selekcí nebo cílenou genetickou modifikací by takto šlo pro chovatele vyšlechtit i další červené variety ptáků, protože příslušný gen najdeme u všech z nich (naopak ale nutně neplatí, že všichni červení ptáci získávají rudou barvu právě takto).
Nejzajímavější je zřejmě to, že příslušný gen/enzym hraje významnou roli ve smyslu detoxikačních procesů (vyšší dávky karotenoidů mohou být toxické, alespoň u člověka), kromě oka či pokožky je hodně exprimován také v játrech. Takže v tomto případě je opravdu jasné zbarvení signálem další přímé kvality jedince v pohlavním výběru – „jsem červený/á, protože mám funkční metabolismus a neotrávím se“. Nejde tedy pouze o strategii handicapu, další diskutovaný mechanismus pohlavního výběru („jsem červený/á, protože si mohu dovolit na to vynakládat zdroje, i když je to zbytečné“).

Zdroj: Phys.org a další

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *