Podle zjištění maďarských a švédských vědců mají moderní plemena psů, která jsou geneticky vzdálenější od vlků, relativně větší mozek než starobylá („primitivní“) plemena stará tisíce let. Což je samozřejmě poněkud paradoxní, když víme, že vlci mají naopak mozek větší než psi a domestikace bývá obecně spojena s poklesem inteligence příslušného …
více »Evoluce býložravců má být rychlejší než u šelem
To, zda lze v evoluci vysledovat nějaké obecné zákony, je otázka poněkud sporná (mj. to pak souvisí i s tím, jak je evoluce předvídatelná). V rámci nového výzkumu se vědci snažili najít nějaké korelace alespoň v rámci jediné skupiny – u placentálních savců od počátku třetihor. Na základě analýzy 3D …
více »Černá barva srsti vlky asi chrání před psinkou
Jak se zde již psalo opakovaně, černá barva některých amerických vlků je výsledkem dávného křížení s indiánskými psy. Černá barva srsti má podle nové studie ale navíc přímou adaptivní hodnotu. Za vším nejspíš stojí imunita. V těch částech Severní Ameriky, kde vlky napadá virus podobný spalničkám, se běžní šedí vlci …
více »Babičky a kapavka – jak to spolu může souviset?
Člověk se ve srovnání s jinými druhy dožívá relativně vysokého věku, a to platilo už pro období před nástupem moderní medicíny. Umíráme později, než by to platilo pro „typické savce“ naší velikosti. U člověka se běžně vyskytuje menopauza, což je jev jinak známý pouze u kosatek. Samozřejmě evoluční biologie proto …
více »První psi měli geny minimálně dvou různých skupin vlků
Psi byli domestikováni vícekrát a pak se spolu křížili. Stejně tak ale data odpovídají i scénáři, kdy se první psi na různých místech ještě křížili s místními vlky. Mezinárodní skupina genetiků a archeologů zjistila, že předky psů lze vysledovat k nejméně dvěma populacím dávných vlků. Vědci se nyní zaměřili ne …
více »Kde se vzaly psí oči
Pohled do vlčích očí je působivý, do psích většinou také. Psi ale mají na rozdíl od vlka jednu speciální variantu pohledu, respektive celkového výrazu, „psí oči“ – vnímáme to jako prosbu, nejčastěji o jídlo. Nová studie odhalila klíčové anatomické podrobnosti, které stojí za tímto výrazem. Zjištění také naznačují, že rozdíly …
více »Válka chromozomů a klonů: Nové vlastnosti vznikají i ztrátou genů
Předpokládá se, že změna počtu či genového obsahu chromozomů v organismu má velmi závažné, často smrtící následky. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky obratlovců AV ČR ale zjistili, že některým živočichům takové změny nevadí, naopak mohou být pro ně výhodné v podobě vzniku nových vlastností. Díky unikátnímu výzkumu asexuálního …
více »Za rozdílným vzhledem ptáků čečetek je supergen
K čemu slouží různý vzhled jednoho druhu? Vzhled klame. Přesvědčil se o tom i mezinárodní tým biologů. Zjistil, že tři druhy různě zbarvených a opeřených drobných ptáčků čečetek jsou ve skutečnosti druhem jediným. Za rozdíly ve vzhledu pěvců i tvaru jejich zobáků může supergen, ve kterém experti identifikovali na 500 …
více »Je evoluce předvídatelná? Záleží na měřítku
Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí ke změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do …
více »Nová mutace koronaviru musí mít především štěstí
Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …
více »