Tag Archives: selekce

Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …

Lidé často reagují na události s nízkou pravděpodobností, ale závažnými důsledky, jako jsou teroristické útoky nebo jaderné havárie, velkým, „nepřiměřeným“ strachem. Tato intenzivní emoce vede k extrémnímu vyhýbavému chování, což současně často znamená, že se lidé vystavují vyššímu riziku úmrtí při běžnějších incidentech, jako jsou dopravní nehody. Vědci z univerzit …

A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …

Nová studie zjistila, že samci některých našich nejranějších známých předků (poznámka: míněno od posledního společného předka člověka a šimpanze) byli mnohem větší než samice. Výrazný rozdíl ve velikosti těla u Australopithecus afarensis (východoafrický druh, ke kterému patří i slavná „Lucy“) a A. africanus (příbuzný druh z jižní Afriky) naznačuje, že …

Homosexualita představuje pro evoluční biologii zajímavý paradox. Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexualní orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci? Na tuto otázku se snažila odpovědět nedávná studie …

Přírodní výběr se jen málo stará o to, jak dlouho žijeme po dokončení reprodukce… Studie provedená Michiganskou univerzitou na základě analýzy genetických a zdravotních informací od více než 276 000 lidí silně podporuje desítky let starou evoluční teorii, která se snažila vysvětlit stárnutí. (Stárnutí takto definované znamená především to, že …

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují …

Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …

Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …

Podle zjištění maďarských a švédských vědců mají moderní plemena psů, která jsou geneticky vzdálenější od vlků, relativně větší mozek než starobylá („primitivní“) plemena stará tisíce let. Což je samozřejmě poněkud paradoxní, když víme, že vlci mají naopak mozek větší než psi a domestikace bývá obecně spojena s poklesem inteligence příslušného …