Sciencemag.cz
Doporučujeme
Archeologové v Jilemnici objevili pozůstatky gotického kostela svaté Alžběty. Jde o nejstarší zděnou stavbu ve městě. Kostel byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, uvedl archeolog Jan Prostředník.
Průzkum terénu v okolí kostela zároveň ukázal, že historie města je starší, než se dosud vědělo. První písemná zmínka o Jilemnici je z roku 1350. „Objevili jsme sídelní horizont, který lze datovat do druhé poloviny 13. století a zhruba o 70 až 80 let předchází první písemné zprávě o Jilemnici. Takže víme o tom, že o dvě generace dříve měla Jilemnice sídelní buňku a evidentně tady byla nějaká sídelní aglomerace,“ uvedl archeolog.
Objevený kostel se nacházel v místě dnešního zámeckého areálu, na jeho základech v 19. století vyrostl zahradní domek. „Při terénním archeologickém průzkumu jsme objevili část severní zdi kostela, díky které jsme prokázali, že středová zeď procházející zahradním domkem je severní zdí presbytáře,“ uvedl Prostředník. Archeologům se povedlo najít i pískovcové ostění sanktuária – nejposvátnějšího místa v katolických kostelích, které je určené pro ukládání liturgických nádob.
Při průzkumu zvolili archeologové takzvaný nedestruktivní přístup, aby pozůstatky kostela nepoškodili. Jeho půdorys zaměřili pomocí geofyzikálního měření. „Kostel tak můžeme popsat jako jednolodní stavbu s dlouhým pravoúhlým závěrem. Na délku měl 25 metrů, šířka lodi byla 13 metrů a presbytáře 7,5 metru,“ upřesnil Prostředník.
Podle něj vědí díky písemným materiálům, že kostel zanikl při požáru v roce 1788. Byl i místem pohřebním, což potvrdila sonda před severní zdí. Ve vyhloubené jámě archeologové našli značné množství lidských kostí, zaplnily 19 krabic. „Řada kostí nesla stopy požáru. Je tedy možné, že byly instalovány přímo v interiéru pohřebního kostela sv. Alžběty a do země byly uloženy až po požáru v roce 1788,“ uvedl Prostředník. Po dokončení antropologického průzkumu badatelé kosti navrátí do země. Stejně naloží i s ostatky zhruba třicetileté ženy a osmnáctiměsíčního dítěte nalezené ve dvou hrobech za východní zdí presbytáře. „Je možné, že šlo o matku s dítětem, zatím to ale nemáme potvrzeno,“ dodal archeolog.
Objevení kostela podle něj také dokládá, že v té době už zde musela být s největší pravděpodobností tvrz Markvarticů. O té je přitom první zmínka až z roku 1492.
