Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou a dostal se i do Show Jana Krause. Jak se klonování psa vůbec provádí po stránce technologií? Proč ho provádět? Nakolik bude výsledkem identický jedinec? Podrobně odpovídá RNDr. Evžen Korec, CSc., majitel Aristocrata. Je ředitelem Zoo Tábor a vede výzkumnou skupinu, která zkoumá genetiku a dlouhověkost u psů.
Jak dnes vypadá postup klonování psa?
Klonování je velmi náročný proces, ale pokusím se ho trochu zjednodušit. Prvním krokem je zajistit převoz vzorků kůže 24-48 hodin od úmrtí psa do laboratoře, kde se provede tkáňová kultura. Po kultivaci se tkáňová kultura zamrazí v tekutém dusíku. Pak se dá použít neomezenou dobu. Důležité ale je, aby byly buňky kůže před kultivací stále živé, což je možné právě jen 24-48 hodin po úmrtí. Potom se za zárodečné buňky z vajíčka vyjme jádro obsahující genetickou informaci. Místo jádra vajíčka se do vajíčka vloží jádro buňky kůže. Pak se vajíčko implantuje do náhradní matky, která nového jedince odnosí a porodí.
Podrobně jsem to popsal ve svém listopadovém webináři, jehož záznam si můžete pustit zde: https://www.zootabor.eu/webinar
Jak jste postupoval Vy, kde je jednotlivé techniky realizovaly, na kolik to vyšlo?
Tkáňová kultura se kultivovala ve Velké Británii, protože tam se dá vzorek kůže dovézt mnohem rychleji než do Spojených států. Při cestě přes oceán by se převoz nemusel stihnout včas. Vlastní klonování se provádělo v USA. Vyšlo to na padesát tisíc dolarů.
Úplně jsem neporozuměl, proč vše provádět po úmrtí psa. Nebylo možné vzít kožní buňky předem, nechat je zmrazit apod.?
Vzorky kůže je možné odebrat i ze živého psa, ale dojde k menšímu poranění psa. Lze tedy klonovat i psa, který je živý. Taky tady platí pravidlo 24 – 48 hodin. Jakmile se vzorek kůže odebere, musí se v laboratoři zpracovat, dokud jsou buňky živé.
Uvádíte, že těhotenství může proběhnout u víceméně libovolné „matky“ stejné velikosti. Opravdu již nemá vliv, k jakému plemeni pak bude matka patřit?
Rozhoduje genetická informace, nikoliv to, kdo klonovaného jedince donosí. Náhradní matka samozřejmě musí velikostí zhruba odpovídat plemeni klonovaného psa. Konkrétně u cane corso jde minimálně o německého ovčáka.
Proč vlastně klonovat psa? Tedy kromě náklonnosti člověka ke konkrétnímu zvířeti. Jde-li o psa nějak výjimečného, bude moci být použit pro chov? To by měl stejný rodokmen jako pes původní, jen jiné datum narození?
Jsou dva hlavní důvody, proč si nechat naklonovat psa. Tím prvním je velká citová vazba mezi zvířetem a člověkem. Mnoho lidí považuje psa za nejlepšího přítele a člena rodiny. Když odejde, představuje to velkou bolest a ztrátu. Klonování umožňuje tohoto psího přítele vrátit.
Druhým důvodem je zachování výjimečného genotypu, který je jen obtížně získatelný křížením. Zatímco u klasického křížení nelze zaručit, že se vlastnosti výjimečného jedince zopakují, u klonování je jejich zachování jistota.
ČMKÚ ani FCI v současné době chovnost u klonovaných psů vůbec neřeší. Jsem si jist, že v budoucnu se to řešit bude.
Jak se vůbec ke klonování obecně stavějí chovatelské svazy?
FCI ani ČMKÚ se v současné době klonovanými psy vůbec nezabývají, protože tu dosud žádní nebyli. Aristocrat II Korec Corso je prvním naklonovaným psem nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Věda tu předběhla legislativu. Je ale jen otázka času, kdy se i předpisy budou muset nové situaci přizpůsobit. Naklonovaných psů bude i u nás přibývat.
Dovolím si uvést srovnání s chovem koní, kde klonování probíhá už mnohem déle. Hlavně proto, že to má výrazně větší ekonomický efekt. Cena špičkového dostihového koně se často pohybuje od jednoho do pěti milionů dolarů, naklonovat takto výjimečného jedince se proto vyplatí. Mezinárodní jezdecká asociace nakonec po dlouhých diskuzích umožnila klonům účast v dostihových závodech. Nyní se běžně účastní také parkurových soutěží či zápasů póla. Jeden z nejlepších světových hráčů póla Argentinec Adolfo Cambiaso dokonce během zápasu střídá hned několik identických klonů svého koňského šampiona. Už na konci roku 2016 ve finále jednoho z nejvýznamnějších turnajů celé sezony Abierto de Palermo sedlal koně lišící se pouze číslovkou za jménem tedy – Cuartetera 01 až Cuartetera 06. Šlo o šest klonů jeho oblíbené klisny, se kterou se mu hrálo nejlépe. Oceňoval hlavně to, že si během hry nemusí zvykat na jiné zvíře a může tak hrát pořád stejně. Klon své oblíbené klisny při závodě však použil už o několik let dříve. Klonovaní koně mohli soutěžit už na olympijských hrách v Riu.
Očekávám proto, že potřebná legislativa a předpisy vzniknou brzy i u nás. Ostatně i klonování psů se ve světě poměrně rychle rozbíhá. Například v Jižní Koreji a nyní i v Číně klonují služební psy, kteří po svých rodičích dědí potřebné vlastnosti a povahové předpoklady.
Vy sám vnímáte klonovaného psa spíše jako „toho původního“, nebo jiného jedince? Má stejné jméno?
Má stejné jméno, jak se obvykle označují klony. Tedy Aristocrat II Korec Corso. Klony se standardně označují původním jménem jen s tím rozdílem, že se k němu přidá ona číslovka. Jde o psa naprosto identického. Pokud bude vyrůstat ve stejných podmínkách, bude mít i stejnou povahu.
Kolik odhadem žije klonovaných psů v USA? (Chápu dobře, že tam jich bude nejvíc?)
Velmi špatně se to odhaduje, ale řádově jich budou stovky.
U klonovaných zvířat se uváděla určitá rizika, např. slavná ovce Dolly se dožila relativně nižšího věku. Předpokládám, že v tomto smyslu jsou již dnes techniky odladěny…?
Ovce Dolly, která byla naklonovaná v roce 1996, se dožila o něco nižšího věku, než je průměr ovcí jejího plemene. Nějakou dobu se věřilo, že klonovaná zvířata budou žít o něco méně dlouho. Takhle hypotéza je však od roku 2010 vyvrácená. Klonovaná zvířata žijí stejně dlouho jako původní jedinci.
