Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fotopast opětovně odhalila v Českém lese kočku divokou.
Záznam pochází z fotopasti, která je umístěna nedaleko obce Rybník v chráněné krajinné oblasti Český les. Zařízení je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu 3Lynx [1] a má sloužit především k pozorování rysa ostrovida. Fotografie kočky divoké je o to cennější, že jde o jeden z mála důkazů o jejím výskytu v České republice.
„Kočka divoká patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny a donedávna jsme vůbec netušili, že v Českém lese žije. Porovnáním fotografií jsme navíc zjistili, že se jedná o stejné zvíře, samce, který byl během posledních tří let zachycen v oblasti Čerchova a v Bavorsku. Potvrzuje to, že kočka divoká může urazit i desítky kilometrů v období, kdy hledá příhodné místo, kde by se dlouhodobě usadila. Kočka obývá rozsáhlé území, udává se, že její domovský okrsek může být až 370 hektarů. Během svých přesunů musí jedinci překonávat mnoho překážek jako jsou železnice nebo silnice, které jsou pro ně největší hrozbou. To, že kočka divoká našla v Českém lese svůj domov, dokládá, že tu má příznivé podmínky, tedy především dostatek potravy a klid,“ vysvětluje Milena Prokopová z AOPK ČR, Správy CHKO Český les.
Kočka divoká z naší přírody v minulosti zmizela, ale v poslední době se k nám začíná postupně vracet. Ojedinělá pozorování jsou z oblasti CHKO Bílé Karpaty, Beskydy, z Javorníků, Podyjí, Šumavy a právě Českého lesa. Zatím se ale zdá, že se jedná o zvířata, která tudy jen procházejí, nepodařilo se doložit jejich rozmnožování [2].
Teritorium kocoura bývá i několikanásobně větší než teritorium samice a zahrnuje většinou i víc teritorií koček. Domovský okrsek je velký od 150 do cca 370 ha. Aktivně bráněné jádrové území výskytu, které je využíváno k výchově mláďat, je ale daleko menší, cca 50 -70 ha. Kočka divoká jako teplo a suchomilný druh obývá raději smíšené lesy středních a nižších poloh, kde je vyšší nabídka potravy. V jehličnatých lesích vyšších poloh jsou teritoria koček obecně větší, což zřejmě souvisí právě s nižší nabídkou a dostupností potravy. V zimě se stěhuje do nižších poloh a do míst, kde není souvislá sněhová pokrývka. Obsazené teritorium si značí trusem, nebo drápanci na stromech. Páření probíhá v únoru a březnu. Živí se především drobnými zemními savci (myšicemi, hraboši apod.) a pěvci. Jsou aktivní především v noci a za rozbřesku, v období krmení mláďat loví ale i přes den.
Poznámky:
[1] Jedním z cílů projektu 3Lynx je dlouhodobé a plošné monitorování společné česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida pomocí sítě fotopastí. Na tomto monitoringu se kromě AOPK ČR podílí Správa NP a CHKO Šumava a Alka Wildlife. Vedoucím celého mezinárodního projektu je Ministerstvo životního prostředí, další partneři jsou z Bavorska, Rakouska, Slovinska a Itálie.Do předem vybraných kvadrátů (velikosti cca 10×10 km) evropské monitorovací sítě byly umístěny nejméně dvě fotopasti. Na základě jedinečného rozložení skvrn na těle rysů jsou vědci z fotografie schopni rozeznat individuálního jedince a v mnoha případech určit, kde se vyskytoval v minulosti, či kde se narodil. Tyto cenné údaje pomohou lépe odhadovat stav této rysí populace. AOPK ČR má na starosti monitoring ve čtyřech chráněných krajinných oblastech, které má ve správě: CHKO Blanský les, Brdy, Český a Slavkovský les.
Díky intenzivnímu fotomonitoringu lze zachytit i další druhy, například jeleny, srnce, kunu skalní a lesní, jezevce, lišku či mývala. Výjimečně se podaří na fotografii zachytit i ty nejvzácnější druhy jako je kočka divoká, tak jako tomu bylo v případě fotopastí umístěných v CHKO Český les. Pracovníci AOPK ČR se také budou podílet na vzniku Managementového plánu pro bavorsko-česko-rakouskou populaci rysa ostrovida. Na základě dlouhodobé spolupráce AOPK ČR a MŽP se zástupci tzv. Karpatské úmluvy, budou výsledky projektu předávány kolegům ze Slovenska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska či Srbska.
