Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má smlouvu s akademickou institucí – Mendelovou univerzitou v Brně, která se výzkumem velkých šelem dlouhodobě zabývá. Vlk byl při vypuštění opatřen telemetrickým obojkem, který v pravidelných intervalech zaznamenává jeho aktivitu. Víme, že vlk se pohybuje v teritoriu domovské smečky a pravděpodobně přijímá potravu …
více »Hyeny se nejspíš poznávají podle vytí
Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …
více »Psovité šelmy Jižní Ameriky si jsou blízce příbuzné
V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …
více »Obří vydra konkurovala lvům a hyenám
Na území dnešní Etiopie se podařilo objevit fosilie dávné vydry – ovšem poněkud větší, než jsou ty dnešní, dosahovala totiž hmotnosti kolem 200 kg. U nás žijící vydra říční má 3–15 kg, mořská vydra ze severního Pacifiku do 45 kg. Megavydra byla datována do období před 2,5 až 3,5 miliony …
více »DNA odhaluje cestu alpského vlka na Moravu
Vlci překonávají velké vzdálenosti. Z Německa pocházející vlk Alan se během šesti měsíců dostal ze Saska do Běloruska. 17. ledna 2022 byl u Olšan u Prostějova nalezen přejetý vlk, jak AOPK ČR informovala 20. ledna 2022. Ukázalo se, že na Moravu přišel z Alp. V dřívějších dobách by původ zvířete …
více »Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil
Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …
více »Hroziví šavlozubí tygři žili s maminkou
Analýza fosilii ukazuje, že šavlozubý tygr zpočátku rostl rychle (jako dnešní tygr), ale pokračoval v růstu do relativně vysokého věku (jako dnešní lev). Neznamená to samozřejmě, že by šavlozubý tygr byl „něco mezi lvem a tygrem“. Patřil do jiné skupiny kočkovitých šelem, kompletně vymřelé podčeledi Machairodontinae, s tygrem není blízce …
více »Vlci se o sebe ve smečce starali už před milionem let
Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci. Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v …
více »Přijít si pro smrt: být mrchožroutem je pro menší šelmy riskantní strategie
Jaký je vztah velkých predátorů k těm menším? Vlci loví lišky, také do určité míry loví jejich kořist, nicméně současně po době zanechávají zbytky vlastních úlovků. Menší šelmy a všežravci se živí na kořisti těch velkých a je otázka, jaký z vlivů převládne a kdo je komu (celkově) ku prospěchu. …
více »Psi mají zvláštní smysl pro vnímání tepla
Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University. Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, …
více »