Obrázek: Pixabay license, Volné pro komerční užití

Kompenzace zemních poruch vysokého napětí

Padlý strom, dotyk větve a další podobné situace, k nimž často dochází v distribuční síti vysokého napětí, vedou k nebezpečným jevům, jako je přepětí nebo krokové napětí, které ohrožuje lidi i hospodářská zvířata v blízkosti stožárů elektrického vedení. Tým vědců z výzkumného centra RICE Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) vyvinul zcela nový systém, který na rozdíl od dosud používaných prostředků dokáže nebezpečné jevy úplně eliminovat a řeší i další problémy. Řešení chrání dva evropské patenty. Prototyp zařízení, které může výrazně zvýšit bezpečnost a spolehlivost dodávky elektrické energie, odborníci v současné době testují v podmínkách reálné distribuční sítě.
„Kompenzace zemních poruch je klíčová součást chránění distribučních sítí vysokého napětí a její rozvoj vyžaduje nasazení nejnovějších technologií. Náš systém tvoří aktivní zdroj, kterým můžeme generovat jakýkoliv potřebný proud, což je základním předpokladem efektivní kompenzace vzniklé poruchy,“ popisuje Tomáš Komrska z výzkumného centra RICE Fakulty elektrotechnické ZČU. Připomíná, že distribuční sítě vysokého napětí tvoří jednu z posledních částí distribuční soustavy. Stožáry vedení jsou přitom často v dosahu lesních porostů a současně oblíbenou zastávkou ptactva. Dotyk větve, pád stromu nebo i dotyk ptačích křídel, při němž dojde k propojení vodiče proudu se stožárem, jsou tak nejčastějšími příčinami zemních spojení a jimi způsobených poruch. V naprosté většině případů se jedná o události kratší než několik vteřin, které koncový spotřebitel ani nezaznamená. Může se ale jednat i o poruchy trvalejšího charakteru, při nichž dojde k přerušení dodávky proudu.

„V současnosti se poruchový stav kompenzuje pasivními prostředky, nejčastěji takzvanou zhášecí tlumivkou neboli Petersenovou cívkou, fungující na principu známém více než sto let,“ vysvětluje děkan Fakulty elektrotechnické a vedoucí projektu Zdeněk Peroutka. „U těchto ochran je sice dominantní část poruchového proudu vcelku spolehlivě kompenzována, ale vždy zde zůstává nezanedbatelný zbytkový proud. Při využití tlumivek tak může dojít k nehodám, jako byl např. úhyn telat na Benešovsku v roce 2017, nebo v důsledku stále většího sucha hrozí i vypuknutí požáru, což intenzivně řeší např. australská vláda formou vládních programů,“ dodává.

Systém z RICE nabízí zcela nové možnosti, což má velké dopady na kvalitu kompenzace. „Na rozdíl od tlumivky dokážeme poruchu vykompenzovat úplně, takže místem zemního spojení neprochází žádný proud, a navíc jsme schopni zásahem předcházet opakovanému zapalování problematického oblouku, tedy situaci, kdy zemní porucha neustále vzniká a zaniká a riziko vzniku požáru je enormní,“ uvádí výhody systému Jakub Talla z RICE. Mezi další klady patří, že systém síť symetrizuje, předchází nepříznivým rezonančním dějům doprovázeným problematickými chvilkovými přepětími, brání vzniku nebezpečného dotykového a krokového napětí a eliminuje časově náročný proces ladění, jako je tomu v případě zhášecích tlumivek. Zařízení přitom může pracovat paralelně se zhášecí tlumivkou a zvyšovat efektivitu kompenzace, může ale fungovat i zcela samostatně.

Projekt je tak velkým krokem ke zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávky elektrické energie, což je jedna z národních priorit aplikovaného výzkumu.

Zařízení kompletně vyvinul patnáctičlenný tým odborníků výzkumného centra RICE, vedený děkanem Fakulty elektrotechnické Zdeňkem Peroutkou, a to od samotného principu přes prototyp malého výkonu k současnému pilotnímu prototypu o výkonu 1,35 MVA. Ten byl v září 2019 ve spolupráci s ČEZ Distribuce nasazen do pilotního provozu na rozvodně 110/22kV na severním Plzeňsku a již rok úspěšně kompenzuje tamní síť. Vývoj trval od roku 2008 a finančně byl podpořen Technologickou agenturou ČR, jmenovitě programy Alfa, Gama a Národním centrem pro energetiku. Unikátní systém má výzkumné centrum RICE chráněno dvěma evropskými patenty. V současnosti se pilotní provoz vyhodnocuje a zároveň se technologie rozšiřuje o náročný odhad místa poruchy. Cílem je dostat technologii na trh. Odborníci z RICE odhadují, že by se to mohlo podařit do dvou let.

tisková zpráva Západočeské univerzity v Plzni

Krátké elektrické pulzy by mohly sloužit k léčbě nádorů

Na principu ovlivňování dynamiky mikrotubulů fungují některé chemické způsoby léčby nádorových onemocnění. Výzkum na rozhraní …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close