Sciencemag.cz
Doporučujeme
I když COVID-19 vnímáme primárně jako respirační chorobu, dokáže toho bohužel mnohem víc. Statisticky z Itálie a Číny tak ukazují, že až 50 % nemocných prodělalo současně zánět jater (hepatitidu – míněno obecně). Kenneth Sherman z University of Cincinnati dokonce uvádí, že někteří nemocní i skutečně zemřeli (primárně) na selhání jater, i když samozřejmě toto číslo vůbec nelze srovnávat s těmi, jimž selhalo dýchání, eventuálně srdce při nasazení ventilátoru atd.
Kenneth Sherman s kolegy se chce zabývat i možnou replikací SARS-CoV-2 v jaterních buňkách. Je možné, že virus přitom jaterní buňky přímo zabíjí (prostě se rozloží, lýzují), ale infikované buňky může ničit i až odpověď imunitního systému. Ta nemíří pouze do plic, ale virové proteiny jsou identifikovány i v játrech. Pak jsou tu ale ještě další možnosti; virus se do jater vůbec nemusí dostat, ale v krvi kolují virové proteiny a játra poškodí už jen ty (či imunitní odpověď). Anebo (ale to je spíš doplněk než jediný působící mechanismus) játra jako centrum metabolismu, které citlivě reaguje na veškeré léky, mohou být poškozena i podávanými antivirotiky.
Odpověď zatím neznáme, proto byla spuštěna pilotní studie. V ní se vedle sebe zkoumá, jak se liší chování viru v laboratorní kultuře jaterních a ledvinových buněk, zda se tedy pro játra ukáže něco speciálního. Samostatnou kapitolou přitom je, jaké viry COVID-19 k tomu přesně vybrat, aby výsledky byly dobře srovnatelné s jinými studiemi – i SARS-CoV-2 existuje v řadě mírně se lišících variant. Dále se vědci chtějí soustředit i na to, co dělá s játry koronavirus u lidí, kteří mají nějak potlačenou imunitu, např. po transplantacích, v souvislosti s HIV, nádorovými onemocněními apod.
SARS-CoV-2 se sice šíří primárně jako aerosol, ale nejspíš prochází i zažívacím traktem (někteří pacienti mají ve výsledku průjmy či křeče v břiše, ale nikoliv dýchací potíže; něco podobného může platit i pro chřipku), nakazit se lze zřejmě i potravou nebo kontaktem s výkaly nemocného. V Číně i Itálii nejspíš přispěly k šíření epidemie i veřejné toalety, sprchy apod., infikovány mohou být kliky, vodovodní kohoutky a další povrchy včetně toaletního papíru.
Zdroj: University of Cincinnati/MedicalXpress.com
Poznámka PH: Možná proto se uvádí i větší riziko při onemocnění koronavirem pro lidi s diabetem, lidi obézní – prostě už mají játra načnutá (nebo u obezity je to spíš problém dýchání/zátěže srdce)? Jak by na tom byli alkoholici, lidé po „žloutenkách“ (tedy kromě toho, že jim mohou více ublížit podávané léky)?
