Aguada Fénix a nejasný vztah mezi Mayi a Olméky.
Ve starších populárně vědekých knihách se uvádělo, že města tzv. Staré říše (klasického období) vznikala až kolem přelomu letopočtu. Mayská civilizace měla navazovat na Olméky, kteří v tomto chápání byli vynálezci téměř všeho, včetně mesoamerického písma a souvisejícího kalendáře. Teď to vypadá, že leccos je (mohlo být) jinak.
Tým, v jehož čele stáli Takeshi Inomata a Daniela Triadan z University of Arizona, v mexickém státe Tabasco poblíž hranic s Guatemalou odkryl a zdokumentoval pozůstatky obřího monumentu, uměle navršené vyvýšené plošiny, který naše představy o dějinách Maů podstatně mění. Půjde téměř jistě o jeden z nejvýznamnějších archeologických výsledků tohoto roku.
Monument v Aguada Fénix byl původně objeven pomocí laserového mapování LIDAR a letecké archeologie. Lidskému zraku skrývaly pozůstatky monumentu husté koruny stromů a objekty byly z větší části zarostlé; přitom okolí je dodnes ale normálně osídleno, není to žádná neprostupná džungle; nebýt laserového snímkování ze vzduchu, pozůstatků si ale prostě šlo těžko povšimnout.
Radiokarbonové datování (celkem 69 vzorků) ukázalo, že monument byl postaven někdy v letech 1000 – 800 př. n. l. Až dosud byl za nejstarší mayské město („ceremoniální centrum“) pokládán Ceibal (asi 950 př. n. l.), Aguada Fénix ho ovšem podstatně předčí, je vyšší/větší, a to i než pozdější mayské paláce, pyramidy i jiné chrámy. Mayská civilizace tedy v této části tzv. předklasického období teprve zvolna nevznikala z malých vesnic. Rozměry a náročnost práce na monumentu ukazují, že musel být dílem mnoha lidí. Kromě hlavní stavby (vyvýšené plošiny, viz obrázek) dlouhé asi 1400 metrů a vysoké mezi 10 a 15 metry, se v jejím okolí nacházejí i menší podobné objekty a dále i hráze a nádrže na vodu.
Zajímavé je, že monument připomíná olmécké památky z dnešního mexického státu Veracruz. Olmékové první města (San Lorenzo) stavěli asi kolem r. 1500 př. n. l., nicméně obě civilizace se od sebe tehdy poněkud lišily. V Aguada Fénix se objevilo méně obřích soch (viz olmécké kamenné hlavy) a masivních objektů typu trůnů a oltářů. Takeshi Inomata to interpretuje tak, že tyto symboly byly spojeny s mocnými vládci a elitami, jejich absence tedy naznačuje, že společnost Mayů mohla být proti té olmécké méně hierarchická.
Aguada Fénix spadá někam mezi úpadek olméckého San Lorenza a vzestup nového olméckého centra La Venta, mohlo jít tedy i o přímé přesuny mocenských center celé této oblasti.
Letecký pohled na Aguada Fénix
Monumental architecture at Aguada Fénix and the rise of Maya civilization, Nature (2020). DOI: 10.1038/s41586-020-2343-4 , www.nature.com/articles/s41586-020-2343-4
Zdroj. University of Arizona, HeritageDaily a další
Poznámky PH:
Dočkáme se snad podrobnějších informací, takže pouze předběžné poznámky.
Písemné památky objeveny asi nebyly, to by se zmínilo. I olmécké písmo je spíše mladší, nejstarší památka je právě z doby asi 900 př. n. l. (tzv. Cascajal Block, kde ale ani není jisté, zda vůbec jde o písmo), ovšem spolehlivě je existence písemného systému doložena až z doby cca 300 př. n. l., z té doby už i též u Mayů.
Co stopy po lidských obětech (i v tom by se mohli Mayové a Olmékové lišit, v klasickém období, Staré říši, je Matové přinášeli málo; naopak ale společnost Staré říše byla velmi hierarchická)?
Šlo tedy o místo, kde se lidé scházeli k hromadným rituálům, „chrám“? Máme nějakou představu, zda se zde uctívala třeba mayská božstva známá z pozdějšího období?
Nebo šlo i o něco na způsob města, s trvalým osídlením, se stopami domů, dílen, trhů…? (A jak je tomu v případě předklasického Seibalu? To snad bylo spíše/i obydlené místo…)
Olmékové budovali už i pyramidy, jak v Aguada Fénix?