Sciencemag.cz
Related Articles
Výzkumníci porovnali malé i velké domy a hledali souvislost mezi jejich velikostí a přístupem k potravinám.
První zemědělské komunity ve střední Evropě byly společensky organizovanější, než se dosud předpokládalo – aniž by mezi jejich členy existovaly výrazné majetkové rozdíly. Podle nové studie rozdíly ve velikosti domů neodrážely sociální nerovnost, ale spíše odlišné praktické role. Lidé měli zhruba stejný přístup k základním potravinovým zdrojům, ale rozdíly panovaly v kuchařské praxi, používání nádob a patrně i v ekonomické specializaci. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Archaeological Science: Reports tak zpochybňuje předchozí vědecké závěry tradované po desítky let.
Nová studie zkoumala každodenní fungování neolitických domácností na sídlišti v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku, což je jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť nejen na jižní Moravě, ale i ve střední Evropě. Vědci analyzovali zbytky tuků v keramických nádobách starých více než sedm tisíc let. Zkoumali, jaké potraviny lidé připravovali, jak intenzivně nádoby používali a zda jejich „majitelé“ žijící ve větších domech, které měly až 166 metrů čtverečních, měli přístup k lepším zdrojům potravy než ti ostatní.
„Dlouho se předpokládalo, že větší neolitické domy znamenají zároveň vyšší společenské postavení nebo větší bohatství. Naše výsledky ale ukazují, že rozdíly mezi domácnostmi nemusely být založené na nerovnosti, ale spíše na funkční specializaci,“ vysvětluje archeolog Peter Tóth z Masarykovy univerzity zapojený do projektu RES – HUM, jehož cílem je na interdisciplinárním základě zkoumat odolnost lidské společnosti.
Co jedli první zemědělci
Odborníci podle moderních metod analyzovali 73 keramických nádob z období kultury s lineární keramikou, tedy z doby mezi lety 5300 až 5000 př. n. l. Pomocí chemické a izotopové analýzy v 62 z nich dokázali identifikovat zbytky živočišných tuků absorbovaných do stěn keramiky během vaření. Ve většině případů šlo o tuky přežvýkavců – především skotu, ovcí a koz. Menší část tvořily tuky prasat a jen výjimečně byly zaznamenány stopy mléčných produktů a včelí vosk. Vědce překvapilo, že podíly produktů z ovcí, koz a vepřových těl byly napříč domácnostmi pozoruhodně konzistentní. Výsledky zároveň ukázaly, že obyvatelé sídliště pravděpodobně využívali nádoby univerzálněji, než se dříve předpokládalo.
Větší dům neznamenal větší moc
Výzkumníci porovnali malé i velké domy a hledali souvislost mezi jejich velikostí a přístupem k potravinám. Žádné zásadní rozdíly ale nenašli. Rozdíly mezi domy se podle autorů studie projevovaly spíše v organizaci práce a intenzitě některých činností než v majetku nebo sociálním postavení. „Tento závěr zpochybňuje modely spojující velikost domu se společenským postavením, což ukazuje, že sociální složitost se může vyvíjet i bez ekonomické nerovnosti, což je důležité pro pochopení vývoje lidských společností,“ uvedl Tóth.
Význam studované lokality
Lokalita Těšetice-Kyjovice patří k nejvýznamnějším neolitickým nalezištím ve střední Evropě. První identifikace lokality proběhla v roce 1956, přičemž rozsáhlé vykopávky byly provedeny v roce 1964. Od roku 1967 jsou na místě prováděny systematické archeologické výzkumy. Během více než šesti desetiletí byly objeveny důkazy od paleolitu až po halštatské období. Geofyzikální průzkumy prováděné v letech 2007 až 2011 v oblasti o rozloze 17,2 hektaru odhalily přítomnost přibližně 1500 archeologických útvarů. Neolitické osídlení se rozkládalo na ploše 13,5 ha a obsahovala odhadem minimálně 100 domů, z nich největší měl rozlohu 166 metrů čtverečních.
Peter Tóth, Veronika Brychová, Johana Malíšková, Miriam Nývltová Fišáková, Dalia Pokutta,
Social complexity without Inequality: Functional household differentiation among early Neolithic communities in Central Europe,
https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2026.105796.
