(c) Graphicstock

Lidé prý přestávají stárnout – ve 105 letech

Nestárnout nemá nic společného s nesmrtelností, ale znamená nezvyšující se pravděpodobnost úmrtí. Ve 30 letech má člověk vysokou pravděpodobnost, že se dožije 31, v 60 již menší šanci, že oslaví 61. narozeniny, ve 100 letech je pak ještě nižší naděje být tu zase za rok (nicméně i ve 100 letech má člověk údajně pravděpodobnost 60 %, že se dožije 101!).
Některé podrobně zkoumané organismy, např. mušky octomilky nebo hlístice, přitom ovšem vykazují určitý bod, od něhož již pravděpodobnost úmrtí neroste. Nemohlo by to u člověka fungovat podobně?
Právě to se navrhuje Elisabetta Barbi a její kolegové Sapienza University v Římě. Vychází z dat Italského statistického úřadu pro lidi, kteří se v letech 2009-2015 dožili (respektive spíše dožily) alespoň 105 let – celkem 3 836 lidí. Pravděpodobnost úmrtí je v této věkové kategorii prý už stejná, umřít mezi 111 až 112 není o nic jistější než mezi 105 a 106. Navíc z dat vyplývá, že počet lidí, kteří se dožijí 105 let, roste.
Další komentátoři ovšem soudí, že tím určitě debata neskončí. Zrovna tato data budou dále prosívána, posuzována ze všech stran, dále doplňována apod.

Zdroj: Science AAAS
doi:10.1126/science.aau6189

Poznámky:
Krajně kuriózní jsou některé výsledky tohoto typu u rypoše: Rypoš lysý prý nestárne
Zde by měla pravděpodobnost úmrtí být na věku možná prakticky nezávislá zcela.

Ve sci-fi je celkem oblíbený právě motiv nesmrtelných, kteří mohou zemřít právě jen „náhodou“ (zranění, infekce…), nikoliv stářím. Původní článek naznačuje v konečném důsledku málem něco podobného: „poruchová většina“ postupně umře, zůstávají jen ti „stabilní“ – působí to ovšem spíše absurdně, ne? (Totiž pak by tito lidé ve 105 měli pravděpodobnost úmrtí jako ostatní ve 30?)
Má to celé nějaký smysl např. z hlediska medicíny? Bezprostředně asi sotva. A po určitých radikálních zásazích typu transplantace mozku by nejspíš prostě bylo zase všechno jinak. Ale kdo ví: třeba by pak mělo smysl speciálně zkoumat genotyp nikoliv lidí obecně dlouhověkých, ale těch, kdo zemřeli až po 105…?
To, že roste počet lidí, kteří se dožijí 105, má dle původního textu naznačovat, že prodlužování lidského života ve vyspělých zemích nenaráží na žádný zásadnější limit – ve stylu „posuneme průměr, skoro každý se dožije 80, ale téměř jistě zemře do 90“.
U člověka je nejmenší pravděpodobnost úmrtí v 9 letech (trochu čísel viz odkaz výše). Známý provokatér N. Taleb (nejznámější kniha Černá labuť) zavádí pojem antifragilita, kdy s „přežitím“ stabilita určité věci naopak vzrůstá, ve stylu „co nás nezabije, to nás posílí“. Ve věku 0-9 let je tedy i člověk antifragilní.

Má smysl namísto života hledat ve vesmíru složitou chemii?

Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *