Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem.
Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout u člověka jen na základě toho, že sleduje jeho interakci s jiným člověkem? Kupodivu prý ano, v obou případech – u psa to samozřejmě tolik nepřekvapuje.
Samotné uspořádání experimentů bylo docela jednoduché i poněkud vágní; a jak už to tak v behaviorálních vědách chodí, v závěrech je třeba být trochu opatrný.
První série pokusů: Člověk se snaží otevřít plechovku, nejde mu to. Přichází druhá osoba, v jednom případě pomůže a plechovka se otevře, ve druhé pomoc odmítne. V jedné modifikaci experimentu je přítomen další člověk, který vše pouze pasivně sleduje, nijak neinteraguje. Malpa vystupuje pouze v roli pozorovatele.
Druhý typ experimentů: malpa sleduje, jak se potkají dva lidé, každý má tři míčky. Jeden požádá druhého o jeho míčky, druhý vyhoví. Pak následuje i opačná žádost, někdy se setká s kladným vyřízením a míčky se vrátí, jindy ne.
Ve třetím typu experimentů vše pozoruje pes. Jeden z vystupujících je jeho pán (poznámka: hraje to nějakou roli a jaký to má smysl, když malpa lidi neznala, nebo se to alespoň nezmiňuje?), druhý neznámá osoba.
Následně malpy i psi přišli do styku s pozorovanými lidmi, ti jim „věnovali péči“ (asi různě drbali?). Jak se zdá, malpám i psům vadilo, pokud si někoho zaškatulkovali jako neférového. Kdo odmítal pomoc s plechovkou nebo nevrátil míčky, k tomu přistupovali s mnohem menší ochotou/důvěrou. Naopak nebyl rozdíl mezi „ochotným/poctivcem“ a „nezúčastněným pozorovatelem“, tj. jakoby výchozí nastavení znělo: důvěřovat, neobjeví-li se důvody k opaku. Podobné výsledky dávají prý i experimenty tohoto typu s malými dětmi. I když samozřejmě než z toho začneme vyvozovat obecná tvrzení o evoluci morálky nebo smyslu pro spravedlnost u zvířat, stojí za to použít Morganovo pravidlo (obdoba Occamovy břitvy v behaviorálních vědách – zda pozorované chování nejde vysvětlit nějak jednodušeji).
Výsledky byly publikovány v Neuroscience & Biobehavioral Reviews.
Zdroj: Phys.org a další
