Sciencemag.cz
Doporučujeme
Přesnější diagnostiku i cílenou léčbu nádorových onemocnění krve umožní nový přístup k analýze dat, který úspěšně aplikovali výzkumníci z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP) ve spolupráci s Hemato-onkologickou klinikou LF UP, Oddělením klinické hematologie Nemocnice s poliklinikou Havířov a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Jejich výsledky nedávno publikoval jeden z nejprestižnějších odborných časopisů v oboru klinické cytometrie Clinical Cytometry B.
K odhalení buněčných znaků neboli markerů, charakteristických pro konkrétní onemocnění, slouží vědcům analytická metoda zvaná průtoková cytometrie. K analýze získaných dat dosud využívali standardní statistické postupy a vyhodnocování zkušeným odborníkem, která ale přítomnost kombinací některých znaků identifikují jen velmi obtížně. „Hledali jsme možnosti, jak přesněji identifikovat pacienty s jednotlivými typy nádorových onemocnění a rutinní vyhodnocování jsme se snažili nahradit automatizovanými postupy. Aplikovali jsme nový přístup pro analýzu dat, a to takzvanou síťovou metodu, v cytometrii dosud nepoužívanou,“ objasnila Eva Kriegová, vedoucí jedné z pracovních skupin Ústavu imunologie LF UP.
Výzkumníci se zaměřili na nádorové buňky a na vzorcích periferní krve, lymfatických uzlin
a kostní dřeně sledovali diagnosticky hůře rozlišitelné podskupiny pacientů. „V současné době se vyšetřuje až třicet markerů u každého pacienta, ne všechny jsou však v daném vyšetřovacím panelu dostatečně informativní,“ vysvětlila Eva Kriegová. Právě zvolená metoda sítí, která pracuje s graficko-analytickými technikami a matematickými modely, umožňuje velmi přesně určit, které sledované markery mají nejvyšší výpovědní hodnotu pro stanovení diagnózy konkrétního nádorového onemocnění.
„Díky této multivariantní analýze, která vytváří vizuálně přehledné sítě, můžeme detailně sledovat, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými imunofenotypovými profily konkrétních pacientů a odlišit podskupiny podle typu zhoubné nemoci. Určením nejinformativnějších markerů lze pak soubor diagnostických postupů upravit a zpřesnit tak, aby měly co nejvyšší výpovědní hodnotu,“ popsal první autor sdělení David Starostka, primář oddělení klinické hematologie havířovské nemocnice, dřívější doktorand LF UP a nyní odborný asistent Hemato-onkologické kliniky LF UP.
Hlavním přínosem aplikace síťové metody je tak přesah do diagnostické praxe. „Její výstupy lékařům pomohou při rozhodování o tom, o jakou diagnózu se jedná. Získají přesnější informace, které markery jsou použitelné k tomu, aby jednotlivé skupiny pacientů s různými typy hemato-onkologických onemocnění od sebe oddělili a určili, jestli jde například o chronickou lymfocytární leukemii nebo o lymfom z plášťové zóny,“ uvedla Eva Kriegová.
Princip síťové analýzy uplatnili vědci vedle analýzy laboratorních parametrů i pro podporu léčebných postupů. Hemato-onkologové tak nyní mohou využít jejich ojedinělý přístup při identifikaci a rozlišení jednotlivých podskupin pacientů podle prognózy a vývoje onemocnění nebo podle reakce na dosavadní léčbu.
„Tento postup jsme začali používat pro stratifikaci pacientů s chronickou lymfocytární leukemií. V současnosti existuje celá řada nových léků a je třeba vytipovat, ze kterých by pacienti nejvíce profitovali. Analýza nám umožňuje vyhodnotit rozdíly mezi podskupinami pacientů
a například zjistit, že u konkrétních pacientů chemoterapie nefunguje a je nutné jim už od začátku nabídnout nové cílené léky,“ uvedl přednosta Hemato-onkologické kliniky LF UP Tomáš Papajík.
Na vývoji nového způsobu analýzy cytometrických dat se kromě imunologů a hematologů podíleli Miloš Kudělka a Martin Radvanský z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kteří analytické přístupy zpracovali. „Byla to náročná, ale všestranně vynikající spolupráce. Je pro nás velkou poctou, že jsme s jejími výsledky uspěli v tak prestižním periodiku, jakým je právě Clinical Cytometry B, a jeden z obrázků publikace byl vybrán na titulní stranu červencového čísla,“ doplnila Eva Kriegová z Ústavu imunologie LF UP.
