Sciencemag.cz
Doporučujeme
Když ve městě desetkrát vzroste počet obyvatel, nezvětší se stejně zastavěná plocha – alespoň to tak platilo v historii, pro starověk, středověká města evropská, novověké metropole, ale i pro města předkolumbovského středního Mexika.
Zajímavou výjimku však mají představovat Mayové. Antropolog Scott Ortman (University of Colorado-Boulder) uvádí, že zde při růstu obyvatel zůstávala hustota zhruba stejná a města se prostě tím víc roztahovala do okolní krajiny. Někdy dokonce zde lze zaznamenat i inverzní závislost, kdy s růstem města jako celku hustota obyvatel klesá – i když jde stále o město. (Poznámka: Jak se definuje město? Že zde žijící lidé se nezabývají zemědělstvím?)
Růst koncentrace obyvatel je logický, ostatně právě v tom spočívá výhodnost města – nízké náklady na směnu, dělba práce (možnost realizace komplexních projektů), efektivní ochrana před vnějším ohrožením… Takže z měst obecně mizí nezastavěné plochy a roste výška domů, regulují se řeky, aby se daly zastavět i záplavové oblasti atd.
Samozřejmě je možné, že Ortmanovy závěry jsou klamné. Rozdíl může být dán prostě způsobem práce archeologů v džunglích. Dnes máme však ale k dispozici i technologie typu LiDAR, které by měly výrazně vylepšit naši schopnost získat více dat i pro nepřístupné oblasti (což se v případě mayských měst již i stalo. Viz také:LiDAR objevil mayská města v guatemalské džungli https://sciencemag.cz/lidar-objevil-mayska-mesta-v-guatemalske-dzungli/). To, zda Mayové opravdu představují výjimku z pravidla, které se dosud přijímalo jako obecné, se bude jistě dále zkoumat.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky: Platí to i dnes? Co moderní trend satelitních čtvrtí, narušuje nějak vzor dat? Jak společnost bohatne, roste i obytná plocha na jednoho člověka, k tomu ale domy rostou do výšky (ovšem ne v satelitech)…
