autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Meteorologická observatoř Milešovka

Mezi lety 2019 a 2025 proběhla na Milešovce rozsáhlá rekonstrukce víceméně všech objektů observatoře. Po výměně elektrických rozvodů a obnově vnitřních prostor se dočkala rozsáhlé opravy i věž, která byla velmi poškozená dlouhodobým zatékáním do její konstrukce. Díky značné finanční podpoře Akademie věd ČR se podařilo obnovit původní krásu i funkčnost budovy a zároveň udržet nepřetržitou obsluhu observatoře pozorovateli, což je důležité z hlediska kvality a rozsahu měřených a pozorovaných dat, mj. vzhledem k exponované poloze.
Standardní meteorologická měření na Milešovce jsou nepřetržitá díky automatizaci přístrojového vybavení observatoře. Výstupy jsou v tzv. pozorovacích termínech doplňována subjektivními pozorováními a odesílána do sběrného centra Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Klimatologické termíny jsou stejné jako na začátku provozu stanice, tedy v 7, 14 a 21 hodin místního středního slunečního času (konkrétně pro Milešovku to znamená v 7.04, 14.04 a 21.04 středoevropského času). V těchto termínech se zaznamenávají základní meteorologické charakteristiky – teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, pro celý den se pak doplňují ještě maximální a minimální teplota vzduchu, úhrn srážek, případně výška sněhové pokrývky a informace o meteorologických jevech, např. výskyt mlhy, námrazy či bouřky. Synoptická měření a pozorování jsou prováděna každou hodinu světového času (UTC) a ze sběrného centra ČHMÚ jsou po kontrole ihned distribuována do mezinárodní výměnné sítě, kde slouží mj. jako vstupní data pro výpočty numerické předpovědi počasí.
Observatoř na Milešovce měří všechny základní meteorologické prvky, tedy teplotu vzduchu ve 2 m nad zemí i přízemní teplotu ve výšce 5 cm, relativní vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, rychlost a směr větru včetně maximální rychlosti v nárazech, teplotu půdy v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm, úhrn srážek a trvání slunečního svitu. Vzhledem k extrémním podmínkám, které na Milešovce panují zejména v zimním období, je pro měření větru použit sonický anemometr s dodatečným vyhříváním. K dalšímu vybavení observatoře patří například laserový ceilometr, zařízení, které na základě odrazu laserového paprsku měří výšku základny nejnižší oblačnosti přímo nad přístrojem. Pozorovatelé dále určují druh a množství oblačnosti, horizontální dohlednost, stav a průběh počasí, výšku nového sněhu i celkové sněhové pokrývky, výskyt a intenzitu meteorologických jevů a další charakteristiky.
Kromě standardních meteorologických přístrojů je observatoř vybavena řadou speciálních přístrojů hlavně pro detekci oblačných a srážkových částic, jejich vlastností a v oblacích probíhajících fyzikálních procesů. K in situ měřením se používá dvojice přístrojů, totiž přístroj PVM na měření objemu kapalné vody a ledu v oblačnosti a distrometr, který detekuje srážkové částice a určuje jejich počet, velikost a pádovou rychlost. K distančnímu měření oblačnosti a srážek slouží dvojice polarimetrických dopplerovských radarů. Jedná se o vertikální profiler oblačnosti MIRA 35, který dokáže velmi detailně popsat rozdělení velikostí a pádových rychlostí hydrometeorů nad přístrojem, a X-pásmový radar FURUNO, detekující hydrometeory do 30 km od Milešovky. V roce 2025 byly radary doplněny lidarem, který pomocí laserových signálů třírozměrně měří rychlost větru až do výšky několika kilometrů nad vrcholem hory.
Detailní informace o složení oblaků a jejich vnitřní dynamice přispívají mj. k pochopení vzniku a šíření blesků, které jsou na observatoři detekovány dvojicí bleskoměrných čidel, dále i přístroji měřícími změny elektrického a magnetického pole v atmosféře, které jsou způsobeny blízkými bouřkami. K výzkumu bouřek slouží i detektor kosmického záření, které může pomáhat ionizaci vzduchu před vytvořením bleskového kanálu a je studováno Ústavem jaderné fyziky Akademie věd ČR.
V nedávné době byla observatoř zařazena do velké mezinárodní výzkumné infrastruktury ACTRIS, která se zaměřuje na získávání dat k výzkumu procesů tvorby oblaků a srážek. V rámci ní bude v roce 2026 observatoř vybavena unikátním přístrojem PINE, který dokáže detekovat tzv. ledová jádra neboli mikroskopické částice, na nichž vznikají ledové krystalky v oblačnosti. I přes obrovské množství přirozených i antropogenních částic v atmosféře, na kterých vznikají oblačné kapičky, je částic pro vznik ledových krystalků v atmosféře relativně málo a jejich automatizovaný monitoring je unikátní. Měření aerosolových částic na Milešovce jsou prováděna ve spolupráci s Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR.

úryvek z knihy: Miloslav Müller, Petr Zacharov, Vojtěch Bližňák, Petr Pešice: Meteorologická observatoř Milešovka
Academia 2026
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy

Aljaška vs. Grónsko: Nebyli Inuité jako Inuité

Od samého počátku je nemožné, aby byly společnosti žijící na východě stejně násilné jako ty …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *