Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fakta o evropské sondě Rosetta, která včera zakončila svou dlouhou úspěšnou misi kontrolovaným zřícením na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko.
– Mise Rosetta patřila mezi nejambicióznější projekty Evropské kosmické agentury (ESA). Sondu vyslala agentura do vesmíru v březnu 2004 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jejím hlavním úkolem bylo dostat se na oběžnou dráhu komety, označované jako 67P/Čurjumov-Gerasimenko, a důkladně ji prozkoumat, včetně vnitřní struktury, a pomoci tak vědcům poodhalit tajemství vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Jedním z úkolů sondy bylo ověřit hypotézu, že život na zemský povrch mohl dorazit právě z komet. K tomu byla také sonda vybavena robotickým modulem Philae, který na kometě přistál v listopadu 2014.
– Rosetta měla přibližně tvar kvádru a vážila tři tuny. Elektrickou energii jí dodávala dvojice solárních panelů s rozpětím 32 metrů. Množství energie se měnilo v závislosti na její vzdálenosti od Slunce. Sonda se skládala ze dvou bloků, na jednom bylo umístěno 11 vědeckých přístrojů sloužících ke zkoumání komety, druhý blok obsahoval systémy zabezpečující provoz sondy.
– V roce 2011 vědci uložili sondu do „hlubokého spánku“, protože solární panely by jí kvůli velké vzdálenosti od Slunce už nemohly dodávat dostatek energie pro běžný provoz. Hibernace sondy skončila v březnu 2014, do té doby byl v provozu jen palubní počítač a vyhřívací systémy, které bránily zamrznutí Rosetty. S klíčovými přibližovacími manévry ke kometě začala Rosetta na přelomu května a června 2014. Ke svému cíli sonda urazila více než šest miliard kilometrů.
– Průzkumný modul Philae po přistání na kometě fungoval asi 60 hodin, pak mu došla energie. Než se aparát Philae na delší dobu odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Během uplynulých dvou let se kometa přiblížila ke Slunci a modul putující vesmírem spolu s ní tak znovu získal energii a prostřednictvím Rosetty v polovině loňského roku znovu krátce komunikoval se Zemí. Na záběrech pořízených letos 2. září kamerou OSIRIS z Rosetty se pak mlčící modul Philae ještě podařilo nalézt.
– Loni v říjnu sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Molekulární kyslík (O2) musí být podle vědeckého týmu bernské univerzity velmi starý. Pocházet by mohl už z dob vzniku komety a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.
– Své jméno přejala Rosetta od slavné desky, kterou při tažení v Egyptě u města Rosette objevil jeden z Napoleonových vojáků. Pomocí této desky dokázal francouzský vědec Jean-François Champollion rozluštit egyptské hieroglyfy. Přistávací aparát pojmenovala patnáctiletá italská dívka podle egyptského ostrova Philae (Fílé) na Nilu, z něhož pochází obelisk, který spolu s kamennou tabulkou Champollionovi pomohl k rozluštění egyptského písma. Celkové náklady mise se odhadují na téměř 1,3 miliardy eur (asi 35 miliard Kč).
– V minulosti už lidé vyslali ke kometám několik sond. Většina z nich proletěla kolem komet, pořídila jejich snímky a analyzovala plyn, který z komet uniká při přiblížení ke Slunci. V roce 2005 pak americká sonda Deep Impact vypustila projektil do komety Tempel 1 s cílem analyzovat vyvržený materiál z nitra komety.
