V prostředí globální epidemie HIV způsobující nemoc AIDS se tým patologů a biologů z Nemocnice Na Bulovce a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zaměřil na objasnění změn, které přináší nové způsoby léčby HIV infekce a nemoci AIDS. V poslední dekádě se objevila celá řada léků, které život HIV infikovaným pacientům násobně prodlužují. Při jejich pravidelném a dlouhodobém užívání se spolu s prodloužením života daří snižovat i riziko napadení oportunními patogeny. Jde o takové mikroorganismy, které jsou zdravému člověku neškodné a často s námi v malém množství koexistují na povrchu kůže či v naší trávicí soustavě. U jedinců s poruchami imunity, ať již vrozenými, anebo získanými (což je i nemoc AIDS), se však tyto organismy mohou změnit v krvelačné zabijáky, výrazně zhoršit průběh nemoci nebo přivodit i smrt.
Ve studii, která dnes vychází v časopise PLoS ONE se tým vědců zaměřil na HIV pozitivní pacienty, kteří byli v České republice po svém úmrtí v letech 1985 až 2014 pitváni. „Zjistili jsme, že spektrum patogenů asociovaných se zemřelými HIV-pozitivními osobami se v průběhu posledních tří desítek let navzdory pokrokům v léčbě nemění“, říká dr. Petr Heneberg z Univerzity Karlovy, který studii vedl. „Vysvětlujeme si to tím, že v naprosté většině případů došlo k úmrtí výhradně u pacientů dekompenzovaných, tedy, že spektrum patogenů asociovaných s HIV-pozitivními pacienty v terminálních fázích jejich života se navzdory léčbě a navzdory spekulacím zahraničních vědců nemění.“ Výzkumný tým nalezl u HIV-pozitivních pacientů celkem 82 druhů patogenů, převážně bakterií. Z toho tři druhy dosud z HIV-pozitivních pacientů nebyly vědě známy. Výskyt jednoho z nich, latinským jménem Escherichia hermannii, byl kupříkladu opakovaně zjištěn v kojenecké výživě vyráběné v Indonésii a Malajsii a ve vaječných žloutcích z Jižní Koreje.