Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lithium jako klíčový kov budoucnosti a energetický pilíř nové ekonomiky: světově významné zásoby v ČR.
V pondělí 17. října 2016 proběhl seminář s názvem Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích pořádaný Akademií věd České republiky ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.
Seminář týkající se potenciálu těžby lithia v České republice se uskutečnil v rámci cyklu seminářů Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost. Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš v úvodu ocenil oboustranně prospěšnou spolupráci obou institucí. Dr. Richard Nouza z Odboru surovinové politiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR poukázal na nutnost efektivního využití domácích zdrojů: „Lithium je zajímavou potenciálně strategickou komoditou, které v poslední době i Evropská komise doporučuje věnovat maximální pozornost, díky bohatému využití v elektrotechnice“.
První příspěvek dr. Karla Breitera z Geologického ústavu AV ČR Geologie lithia a historický exkurs do jeho poznání a těžby se týkal aktuálního geologického výzkumu, který formuloval nový model vzniku ložiska Cínovec, a současných průzkumných aktivit soukromých firem na obou stranách státní hranice, jež by měly vyústit v novou otvírku a těžbu ložiska, jejímž hlavním produktem by bylo lithium.
Prof. Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v přednášce Využití lithia v pokročilých technologiích ukládání energie: Li-baterie zmínil, že centrální motivací pro výzkum alternativních systémů není pouze hledání lepší baterie, ale spíše obava z omezených světových zásob lithia. Tento fakt podtrhuje význam možnosti těžby v ČR, protože v budoucnosti lze očekávat další rozvoj lithiových akumulátorů, včetně nových systémů velkých kapacit, které zvýší potenciál obnovitelných zdrojů, kvalitu rozvodných sítí a masový rozvoj elektromobility.
Zdroje lithia na území České republiky představil ve svém příspěvku dr. Jaromír Starý z České geologické služby. Evidované domácí zásoby i zdroje jsou podle něj značné a jsou soustředěné prakticky výhradně v oblasti Krušných hor (revíry Cínovec a Vernéřov u Aše) a Slavkovského lesa (revír Krásno – Horní Slavkov).
Po přestávce druhý blok přednášek zahájil předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ing. Ivan Pilný, který upozornil na potřebu vytvořit řetěz přidané hodnoty, s čímž souvisí uvážlivá strategie těžby lithia, hledání rozsahu těžby úměrného k životnímu prostředí a nalézání vyšší efektivity ve využívání energií.
Doc. Jitka Jandová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se ve své přednášce na semináři věnovala metodám získávání lithia a rubidia z cinvalditových odpadů po těžbě cínovo-wolframových rud na Cínovci. První metodu představuje magnetická separace, kterou je připraven cinvalditový koncentrát. Pro jeho zpracování se poté používá sádrová a vápencová metoda. Základem obou metod je vysokoteplotní transformace těžkorozpustného cinvalditu na vodorozpustnou sloučeninu za přítomnosti vhodného činidla.
Poslední přednáška s názvem Lithium jako energetický pilíř nové ekonomiky: světově významné zásoby v České republice se zaměřila na lithium jako klíčový kov budoucnosti. Dr. Pavel Reichl ze společnosti Geomet uvedl, že v České republice se nacházejí světově významné zásoby lithia. Dle současných odhadů se v podzemí na území ČR nachází přes pět milionů tun LCE a podle předběžné rebilance zásob, podpořené vrtným průzkumem a technologickými zkouškami, představuje Cínovec největší ložisko lithia v Evropě. Podle dr. Reichla je silnou stránkou Cínovce jeho postavení v srdci Evropy. Těžba by v tomto případě podle něj měla minimální dopad na životní prostředí a zároveň je zde velká podpora ze strany místních úřadů a samosprávy. Mezi slabými stránkami identifikoval dr. Reichl vysoké náklady na těžbu lithia, nízký obsah kovů v hornině a nedostatek politické podpory na státní úrovni. „Přesto ložisko Cínovec může být klíčovým dodavatelem lithia a dalších kritických kovů pro významné producenty a koncerny nejen z České republiky,“ uvedl dr. Reichl.
