Sciencemag.cz
Doporučujeme
Klíčem k objevu byla jedna z tzv. „zelených myší“ – speciální genetický model, ve kterém lze vidět imunitní orgány pod fluorescenčním mikroskopem.
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Laboratoře gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzitního lékařského centra v Utrechtu odhalili, že i geneticky téměř identické myši mohou mít překvapivě rozdílný vzhled a strukturu imunitního systému – a klíčovým hráčem je jejich střevní mikrobiota.
Laboratorní myši jsou pro vědce jako jednovaječná dvojčata – geneticky totožné, téměř přes kopírák. Jenže nové výsledky týmu z Přírodovědecké fakulty UK ukazují, že „myší dvojčata“ se mohou lišit víc, než si myslíme. Stačí změnit jejich střevní mikrobiotu a imunitní systém se začne tvarovat úplně jinak.
„Byli jsme překvapeni, jak moc absence mikrobioty rozvolní fenotyp. Myši bez přirozených bakterií byly každá trochu jiná – zatímco ty se zdravou mikrobiotou si byly výrazně podobnější,“ říká Jan Pačes, první autor článku z Laboratoře buněčné imunologie PřF UK.
Klíčem k objevu byla jedna z tzv. „zelených myší“ – speciální genetický model, ve kterém lze vidět imunitní orgány pod fluorescenčním mikroskopem. Díky tomu vědci poprvé kvantitativně zmapovali střevní imunitní struktury u myší s různou mikrobiotou – od plně osídlených bakteriálním společenstvem až po sterilně odchované jedince.
Výzkum odhalil i novou imunitní strukturu – imunovillus, tedy „imunitní klk“. Ten se objevuje hlavně u myší s omezenou mikrobiotou a může být adaptací na specifické mikrobiální podmínky.
Výsledky, publikované v prestižním časopise Gut Microbes, mají jasný vzkaz: i u geneticky identických modelů záleží na mikrobiálním prostředí – a to může zcela změnit výsledky experimentů.
Pestrý svět střevních imunitních struktur
Ve střevní sliznici je kromě Peyerových plátů pestrá směsice menších imunitních útvarů souborně označovaných jako SILT (scattered intestinal lymphoid tissue). Tradičně jsou tyto útvary označovány jako cryptopatche a izolované lymfoidní folikuly. Skutečnost je ale mnohem různorodější – v tenkém střevě můžeme najít útvary různých velikostí a tvarů s unikátním buněčným složení.
Slepé střevo – pevnost imunitního systému
Slepé střevo představuje klíčové centrum imunitního systému v našem trávicím traktu. Jeho struktura se výrazně mění v závislosti na přítomnosti střevních bakterií – od kompaktních uspořádání až po řidší, rozvolněné folikuly. Tato proměnlivost ukazuje, jak imunitní systém flexibilně reaguje na složení mikrobioty.
