Unikátní sbírku kmenů myší domácích odvozených z přírodních populací, která čítá přes 90 linií, představil mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Piálkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jde o největší a nejlépe geneticky popsaný soubor svého druhu na světě. Tato revoluční alternativa k tradičním laboratorním modelům může výrazně pomoci v …
více »
Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje …
více »
Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …
více »
Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …
více »
Podobný objev se dá přirovnat k nalezení hroudy zlata. Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Tento nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se můžou přenášet ze zvířat na člověka – …
více »
Přesněji řečeno, tělesná teplota má představovat významný faktor ovlivňující délku života, a to i sama o sobě, bez souvislosti s intenzitou metabolismu. „Žít rychle a zemřít mladý“ – toto spojení má i čistě biologický význam, pokud ho vztáhneme na rychlost metabolismu. Někdy se uvádí, že skoro všem suchozemským savcům (člověk …
více »
Nová hypotéza vědců z Čínské akademie věd je dost překvapivá. Jejich studie, zveřejněná původně na preprintovém serveru BioRxiv, byla rychle převzata dál a o několik dní později publikována v časopise Journal of Genetics and Genomics. Popírá převládající teorii, která tvrdí, že proteinová sekvence hrotu (spike) viru omikron, která obsahuje několik …
více »
Modularita bakteriálních směsí umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie i na fungování hostitele. O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad …
více »
Jednou z buněčných drah vykazující nadměrnou aktivaci ve skupině starých myší byla tzv. interferonová signalizace. Tým vědců z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR analyzoval a následně popsal na myším modelu změny způsobené mozkovou mrtvicí. Nové poznatky, které mohou přispět k léčbě ischemické mozkové příhody, včera publikoval …
více »
Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …
více »
Sciencemag.cz
