Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní kolizi. „Objevili jsme šest kamenů s rozměry od 1,5 do 4,3 metru, které jsou rozházené po celé jižní polokouli Bennu v okolí rovníku,“ uvedla Daniella DellaGiustinaz Lunar & Planetary Laboratory z University of Arizona v Tucsonu a dodala: „Tyto kameny jsou mnohem jasnější než zbytek Bennu a shodují se s materiálem na Vestě.“

„Zatím nejpravděpodobnější hypotéza říká, že Bennu zdědil tento materiál od své mateřské planetky poté, co vestoid (fragment Vesty) narazil do mateřské planetky,“ říká Hannah Kaplan z Goddard Space Flight Center a dodává: „Později, když bylo mateřské těleso katastroficky zničeno, se část jeho úlomků shlukla vlastní gravitací a vytvořila Bennu včetně pyroxenu z Vesty.“ DellaGiustina a Kaplan své poznatky prezentovaly ve studii otištěné 21. září v časopise Nature Astronomy.

Nezvyklých kamenů si pracovníci pozemního týmu všimli na fotkách ze sondy OSIRIS-REx, konkrétně z jejích kamer OCAMS. Na fotkách se jevily jako nezvykle jasné – byly skoro 10× světlejší než jejich okolí. Odborníci provedli analýzu pomocí přístroje OVIRS na sondě OSIRIS-REx, aby na dálku prověřili jejich složení. Spektrometry dovedou rozložit světlo na jednotlivé složky a jelikož všechny prvky a sloučeniny mají jedinečnou kombinaci světlých a tmavých míst v elektromagnetickém spektru, mohou být pomocí spektrometru identifikovány. Analýza světlých kamenů ukázala, že jejich složení odpovídá minerálu pyroxenu – podobné látky jsou na planetce Vesta i na vestoidech – malých planetkách, které byly jakožto úlomky vyvrženy z povrchu Vesty po nárazu jiného objektu.

Samozřejmě se nedá vyloučit, že se tyto balvany vytvořily už na mateřské planetce, ze které Bennu vznikla, ale výzkumníci to považují za nepravděpodobné kvůli tomu, jak pyroxen běžně vzniká. Tento minerál se tvoří když se kameny taví při vysoké teplotě. Oproti tomu většina Bennu je tvořena horninami, které mají v sobě vázanou vodu. To znamená, že tyto minerály (ať už na Bennu či na mateřské planetce) nebyly vystaveny vysokým teplotám. Tým také zvážil možnost lokálního ohřevu – třeba impaktem cizího tělesa. Jenže náraz, který by byl potřeba k roztavení dostatečného množství materiálu na vytvoření velkých pyroxenových balvanů, by byl tak výrazný, že by zničil mateřskou planetku. Odborníci proto tyto možnosti vyloučili a místo toho se začali poohlížet po jiných planetkách bohatých na pyroxen, ze kterých mohl být materiál dopraven na Bennu nebo jeho mateřskou planetku.

Pozorování ukázala, že není neobvyklé, aby na planetku dopadl materiál z jiné planetky. Za příklad může sloužit třeba tmavý materiál na stěnách kráteru planetky Vesta, kterou studovala sonda Dawn, nebo tmavý balvan na planetce Itokawa, který zaujal členy týmu mise Hayabusa. Nejnovějším příkladem je sonda Hayabusa 2, která na planetce Ryugu objevila materiál pocházející z planetky typu S. To ukazuje, že komplexní orbitální tanec planetek kolem Slunce občas vede ke kosmické míchanici.

Při cestě planetek Sluneční soustavou jsou jejich oběžné dráhy různě ovlivňovány – od gravitačního vlivu planet a jiných objektů, přes impakty meteoroidů až po slabý, ale trvalý tlak slunečního záření. Nové objevy pomáhají vystopovat složitou cestu Bennu a dalších planetek po Sluneční soustavě. Několik studií, které vycházely z její oběžné dráhy, soudí, že planetka Bennu byla ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek dopravena gravitační metodou do blízkosti Země. Vnitřní hlavní pás planetek má dvě rodiny těles – Polana a Eulalia – jejichž zástupci vypadají jako Bennu – jsou to tmavé a na uhlík bohaté planetky, které by měly vypadat i jako mateřské těleso Bennu. Oproti tomu vznik vestoidů je vázán na vznik impaktních pánví Veneneia a Rheasilvia na Vestě, které byly vytvořeny zhruba před 2 miliardami, respektive 1 miliardou let.

„Budoucí studie rodin planetek i původu Bennu se musí smířit s tím, že se na této planetce nachází materiál, který vypadá jako z Vesty a naopak zde chybí materiál z jiných planetek. Těšíme se na vzorky dopravené na Zemi, které by snad mohly obsahovat kousíčky těchto fascinujících typů kamenů,“ říká Dante Lauretta, hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx z University of Arizona a dodává: „Toto omezení je ještě přitažlivější vzhledem k nálezu materiálu planetky typu S na asteroidu Ryugu. Tento rozdíl ukazuje důležitost studia více asteroidů v celé Sluneční soustavě.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *