Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci trochu sporně dokázali, že vrány mají vědomí

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované.

V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může být, že zrovna my jsme jedinou vědomou entitou ve vesmíru, ostatní jsou pouze „zombie“ vědomí simulující, předstírající apod. (tento názor není totožný se solipsismem, nezpochybňuje objektivní realitu mimo mé vědomí).
Nicméně asi zajímavější než podobné filozofování je přece jen zkusit nějak experimentovat. Vědci tentokrát pracovali nikoliv s populárními vránami novokaledonskými, ale s běžnými vranami černými (Corvus corone). Na University of Tübingen vycvičili dvě vrány, aby pohybem hlavy vyjádřily, zda na obrazovce zaregistrovaly určitý optický stimul. Na jasné obrázky ptáci pochopitelně reagovali, na černou obrazovku ne. Ale pak se produkovaly i signály na hranici citlivosti ptačího zraku. Na ten vrány někdy reagovaly, někdy ne.
Vědci přitom sledovali aktivitu jednotlivých neuronů v mozku vran. Aktivita určitých neuronů odpovídala tomu, zda vrány později pohnou hlavou. V jiných případech při stejné intenzitě signálu tyto neurony aktivovány nebyly. Jiné nervové buňky reagovaly vždy stejně při stejně intenzivním „polosignálu“. Z toho autoři výzkumu vyvozují, že konstantní zpracování je prostě „mechanické“, zpracování na další („vyšší“) úrovni pak odpovídá subjektivní zkušenosti/vědomí – nebo přesněji řečeno, vědomí se tímto způsobem vytváří (příslušné nervové buňky „produkují subjektivní zkušenost“, praví přímo tisková zpráva).
Podobné experimenty byly dosud provedeny pouze u primátů. Vědomí/vyšší kognitivní funkce jsou přitom u krkavcovitých ptáků a lidoopů lokalizovány v různých oblastech mozku (cca, s lokalizací je to trochu složité, ale určitě lze říct, že růst inteligence u krkavcovitých a lidoopů odpovídal zvětšování různých částí mozku).

Nieder et al., A neural correlate of sensory consciousness in a corvid bird. Science (2020).
DOI: 10.1126/science.abb1447
https://science.sciencemag.org/content/369/6511/1626
Zdroj: Universitaet Tübingen / Phys.org

Co dodat?
Třeba by se dalo namítnout, že zde vůbec nemusí jít o vědomí, ale o převod analogového signálu na digitální (je signál vs. není). Jistě by nebyl problém postavit jednoduché zařízení, které by na podobný „polosignál“ někdy reagovalo, někdy ne.
Nakonec to, že minimálně chytřejší ptáci a savci něco na způsob vědomí mají, je mezi biology asi většinový názor. Málokdo si asi myslí, že se vědomí omezuje na člověka nebo na člověka a jemu nejpříbuznější lidoopy. Descartovo tvrzení, že mučený pes nic nevnímá, sotva kdo dnes bere vážně.
Jak vyšší kognitivní funkce („vysoká inteligence“), tak i vědomí, se ovšem u krkavcovitých ptáků (a podobně asi u papoušků atd.) realizuje jinými strukturami mozku než u savců. Však také ptáci a savci mají úplně jiný evoluční původ; dinosauři podobní tyrannosaurům (předkové ptáků) ani první hmyzožraví (nejspíš vejcorodí) savci asi příliš inteligentní nebyli, nemluvě o posledním společném předku ptáků a savců (to byl asi nějaký „praplaz“ v karbonu?; výše uvedený článek odhaduje stáří posledního společného předka lidí a vran na asi 320 milionů let). Vědomí by se tak nejspíš objevilo spolu s vyšší inteligencí vícekrát nezávisle na sobě (třeba i u chobotnic?); otázkou je, zda třeba několikrát nezávisle na sobě i u savců? Ale ruku do ohně by za to asi nikdo nedal. Pomiňme základní otázku, zda lze vůbec vědomí zvnějšku spolehlivě identifikovat. I tak totiž zbývá docela velká terminologická nejasnost, vědomí stále může odpovídat různým věcem, subjektivní vnímání bolesti je něco jiného než provádění dedukce („protože X, pak Y“) a to je zase něco jiného než vědomé vnímání sebe sama, vědomí má tedy určitě různé stupně. Možná s trochou snahy bychom zárodky „subjektivní zkušenosti“, respektive její neurologické obdoby, našli třeba i u všech obratlovců, kdo ví… (v tomto ohledu dává smysl, že zákaz týrání zvířat se vztahuje na všechny obratlovce, někde údajně rozšířeno i na hlavonožce apod.).
Ať tak či onak, krkavcovití ptáci si obdiv zaslouží, to rozhodně…
A nakonec: jak by se tento typ důkazu dal uplatnit pro posuzování umělé inteligence, ať robotů nebo softwaru…?

S ohromnou přesností zvážili planety v systému TRAPPIST-1

Před dvěma lety vyšla studie, ve které vědci upřesnili hmotnosti planet u TRAPPIST-1. Eric Agol …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close