Fluoxetin je běžně používané antidepresivum z kategorie SSRI, nejčastěji se s ním lze setkat pod obchodní značkou Prozac. Kromě samotných depresí se předepisuje také na stavy paniky a kompulzivně-obsedantní poruchy. Cheryl McCullumsmith z University of Toledo ale dodává, že fluoxetin má také protizánětlivé účinky. Ukázalo se navíc, že speciálně blokuje expresi buněčného signálního proteinu interleukinu-6.
Interleukin-6 je pak spojen s cytokinovou bouří, tedy de facto s nadměrnou imunitní odpovědí organismu, která pacienta s koronavirem zabije nejčastěji. Na University of Toledo proto nyní probíhá studie, která má odpovědět na otázku, zda lidé s Prozacem mají větší šanci vypořádat se s COVID-19; v tom smyslu, že při onemocnění mají nižší pravděpodobnost hospitalizace, napojení na ventilátory a/nebo úmrtí. K tomuto závěru již dříve vedla francouzská studie publikovaná v Molecular Psychiatry; zde se dospělo k závěru, že pravděpodobnost úmrtí dokonce snižuje podávání antidepresiv obecně, bez toho, že by byla blíže sledován konkrétní lék (poznámka PH: což by mohlo znamenat, že vliv fluoxetinu by byl velmi silný).
Aktuálně ovšem předpis na antidepresiva dostávají lidé bez ohledu na koronavirus – respektive bez ohledu na aktuální infekci, situace kolem pandemie samozřejmě jako zdroj deprese může fungovat celkem spolehlivě. Možná by ale stálo za to zkusit podávat fluoxetin co nejrychleji po stanovení diagnózy a snížit tak pravděpodobnost závažného průběhu choroby.
Navíc je možné, že by fluoxetin omezil i následné dlouhodobé vedlejší účinky COVID-19, jako je poškození srdce a plic. Pokud zmírňuje nebo zastavuje cytokinovou bouři, mohl by snižovat i rizika přetrvávajících zánětů a dlouhodobých následků…
Zdroj: University of Toledo / Molecular Psychiatry / MedicalXpress.com
Poznámky PH:
Prozac jako antidepresivum obvykle začne fungovat až po nějaké době – není to tedy tak, že nasadit Prozac po diagnóze COVID-19 by pomáhalo v tom smyslu, že by pacient chorobu a strach ze smrti lépe snášel a prognózu ovlivnil lepší psychický stav.
Možné je, že antidepresiva ze skupiny SSRI mají ale nějaký obecný/společný účinek i na fungování imunitního systému. Nebylo by to potom tak, že efekt Prozacu je tak silný, že se neztratil ani mezi dalšími nefungujícími antidepresivy, ale že nějak přispívala různá antidepresiva vedle sebe.
Může zde samozřejmě existovat i nějaký jemnější efekt, kdy lidé užívající Prozac budou nějak odlišní (než jiná skupina lidí stejného věku, se stejným výskytem obezity, cukrovky atd.).
Bylo by zajímavé zjistit jak se zvednou prodeje medikamentů zmíněných v mediích jako možné protikovidové léky 🙂
Nechci být zbytečně podezíravý, ale můj známý hned po bramboračce v 89 dostal nápad vozit acylpyrin co Německa a zpět vozit přebalený coby Bayer za více jak desetkrát dráž.
Farmaceutický průmysl je ziskem srovnatelný s vojenským a možná i v etice 🙁