Na stopě posledním lovcům a sběračům v českých zemích

Zatímco v pozdním paleolitu byla krajina suchá a holá, v mezolitu se uvažuje o větší vlhkosti i zalesnění.

Jak žili poslední pravěcí lovci a sběrači? A jak vypadala tehdy česká krajina? Na tyto otázky hledá odpověď mezinárodní tým archeologů. V rámci víceletého výzkumu zkoumají převisy na Kokořínsku. Letos se jim podařil mimořádný nález dvou někdejších ohnišť, který nastiňuje styl života pravěkých lidí.

Skalní převisy patří mezi nejdůležitější lokality, kde lze v našem prostředí severního mírného pásu zachytit cenné informace o pravěkých lovcích a sběračích. Oproti pozdějším zemědělcům (v ČR po pol. 6. tis. př. Kr.) tyto společnosti většinou neměly stálá sídla a nestavěly architekturu, která by zanechala výraznější stopy v krajině. Skupiny lovců a sběračů byly sice mobilní, ale často využívaly některé krajinné útvary, například převisy. Letošní průzkum vytipovaných míst na Kokořínsku přinesl cenné informace k jejich poznání.

„Našli jsme dvě stejně konstruovaná ohniště z doby lovců a sběračů ve dvou různých převisech. Okolo ohnišť jsou stopy konstrukce z kůlů. Najít v jedné sezoně takové dvě obdobné nálezové situace je mimořádné,“ říká Karolína Pauknerová z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Podle dosavadních poznatků z terénního výzkumu obě ohniště pocházejí ze stejného období, tzv. mezolitu. Lidé, kteří se na Kokořínsku před tisíciletími pohybovali, zanechali ve dvou převisech, vzdálených od sebe vzdušnou čarou téměř 4 km, podobné stopy a totožná ohniště. I když to samozřejmě nelze nikdy stoprocentně archeologickými prameny doložit, mohlo by jít dokonce o pozůstatky po aktivitách jedné skupiny.

„Obvykle je obtížné v období mezolitu stanovit (a to i za použití radiouhlíkového datování), jestli tatáž skupina navštívila v regionu více míst. Komplexnost postupů, ať už výrobních nebo konstrukčních, je jedním z argumentů pro pohyb právě jedné skupiny lidí,“ podotýká Katarína Kapustka z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. „Uvidíme z dalších analýz, jestli se objeví i další shody, vodítka určitě poskytne datování 14C i analýza obsahu ohnišť, které jsme odebrali k laboratornímu prozkoumání.“

Převisy jako muzea

Tým, jehož členem mimo zmíněných vědkyň je i Matthew Walls z University v Calgary, se soustředil na sondáže ve velkých převisech poblíž Harasova a hradu Kokořín. Převisy jsou nazvány Diamant dle prvního nálezu kamenné suroviny, křišťálu, materiálu pro výrobu kamenných nástrojů, a Dóm dle zaobleného a vysokého tvaru střechy převisu. Cílem bylo doplnit obrázek o intenzitě a kontinuitě ve využívání převisů.

„V obou převisech jsme našli velmi zachovalý biologický materiál z velmi dávných období, například pravěké skořápky lískových ořechů a kosti zvířat. Kromě toho také několik ohnišť a kamenných nástrojů, z mladších období pak střepů z doby bronzové,“ říká Karolína Pauknerová.

V převisech badatelé odkryli vrstvy usazenin o mocnosti zhruba 120 cm. Ty obsahovaly stopy lidské činnosti od doby lovců a sběračů až po trampské ohniště při povrchu.

Kokořínská pravěká křižovatka

Kokořínsko si mezinárodní tým vědců vybral, protože zde vzhledem k jeho poloze s velkou pravděpodobností poslední lovci a sběrači procházeli. „Přes krajinu pískovcových skal severně od soutoku Vltavy a Labe pravděpodobně lidé často cestovali na sever, odkud pochází většina kamenné suroviny (pazourku, silicitu) pro výrobu kamenných nástrojů,“ vysvětluje Katarína Kapustka z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Klimatická změna v pravěku

„V našich výzkumech jsme zachytili jak období pozdního paleolitu (lokalita Kožený zámek), tak období mezolitu. Zatímco v pozdním paleolitu byla krajina suchá a holá, v mezolitu se uvažuje o větší vlhkosti i zalesnění. Jde o velkou klimatickou změnu,“ poukazuje na zajímavý fakt Katarína Kapustka.

„Otázkou je, jak najít rozdíly v životním stylu dávných lidí, když v archeologickém záznamu tyto proměny takřka nevidíme,“ doplňuje Karolína Pauknerová. „Z toho důvodu se snažíme oslovit kolegy z přírodovědných oblastí, kteří se zabývají analýzou škrobů na kamenných nástrojích, sedimentární DNA, fytolitů a hledáme možnosti kalibrace jejich využití pro archeologické otázky o životním stylu dávných lidí.“

Výzkum ve velkých převisech pomůže dohromady složit mozaiku jejich využívání. Tým také usiluje o nalezení rovinného sídliště či sídlišť mimo oblast převisů, čímž by se doplnila představa o síti osídlených poloh v krajině a vznikl by lepší materiál pro hypotézy o pohybu v krajině. Přáním do budoucna také je uskutečnit v některém převisu větší odkryv, který by ukázal různé činnosti, jaké se v něm odehrávaly v jednu chvíli i v dlouhém časovém sledu.

tisková zpráva AV ČR

Růst výdajů na výzkum a vývoj zpomalil

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku  dosáhly v roce 2020 rekordních 113,4 miliard korun, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close