Sciencemag.cz
Doporučujeme
Budou moci ISS využívat komerční subjekty? Vztah Mezinárodní kosmické stanic k dalším projektům, návratu na Měsíc i misi k Marsu.
NASA představila své plány na to, jak chce v budoucím desetiletí využívat Mezinárodní kosmickou stanici. V plánech nechybí vylepšení, která proběhnou v blízkém časovém horizontu, ani trochu vzdálenější představy, podle kterých má ISS sloužit jako analog pilotovaných misí mimo zemské gravitační pole. Stále se také počítá s rozšiřováním komerčního využívání orbitálního komplexu. Informace vychází z prezentace, kterou na zasedání poradního výboru NASA prezentoval Kirk Shireman – v NASA nejvyšší muž zodpovědný za Mezinárodní kosmickou stanici.
V blízké budoucnosti by se stanice měla dočkat dokončení několikaleté výměny palubních akumulátorů. Už více než tři roky probíhá proces, při kterém jsou staré nikl-vodíkové akumulátory na příhradové konstrukci ITS (Integrated Truss Structure) nahrazovány novými lithium-iontovými. Vyměněné akumulátory jsou již na sekcích S4, P4 a P6.
První výstup zaměřený na tuto výměnu provedli 6. ledna 2017 Shane Kimbrough a Peggy Whitson – od té doby se posádky na stanici tomuto úkolu pečlivě věnovali – asi nejvíc dostala zabrat 61. dlouhodobá expedice, která si těchto výstupů opravdu užila dosytosti. Posledních 12 starých akumulátorů bude vyměněno za šest nových, které přiveze nedávno vypuštěná loď HTV-9. O jejich instalaci se při výstupech do volného prostoru postará velitel 63. dlouhodobé expedice – Chris Cassidy a Robert Behnken, který přiletí na palubě prvního pilotovaného Crew Dragonu (testovací mise DM-2). Výstupy jsou zatím plánovány nejdříve na červen letošního roku.
Cassidy a Behnken se ale při výstupech zaměří i na instalaci nového vybavení na evropský modul Columbus. Čeká na ně příprava modulu na platformu Bartolomeo – na ní se budou ukládat vědecké přístroje od soukromých i státních institucí. Při pátém výstupu by měl být na modul Columbus nainstalován terminál COL-Ka vyvinutý díky spolupráci ESA, společnosti MDA Space a dalších partnerů. Tento terminál zajistí zlepšení komunikačního systému evropského modulu. COL-Ka cílí na pásmo Ka (26,5 – 40 GHz) a má komunikovat přes evropské družice EDRS (European Data Relay System) na geostacionární dráze. Díky tomu bude mít evropský modul zajištěnou rychlejší komunikaci s pozemními středisky.
Všech pěti plánovaných výstupů se zúčastní Chris Cassidy a Robert Behnken. Ale ani druhý člen mise DM-2, tedy Douglas Hurley se nebude nudit. při všech výstupech svých kolegů má plnit roli IV. Bude tedy pomáhat svým kolegům jak při oblékání skafandrů, tak i při samotných výstupech ovládáním staničního manipulátoru. Shireman také informoval, že další výstup je plánován na září. Jelikož však nevíme, jak dlouho bude mise DM-2 trvat (maximum je 119 dní), není jisté, zda v té době ještě na stanici budou Behnken a Hurley, aby se mohli na výstupu podílet.
Při pohledu do vzdálenější budoucnosti byl zdůrazňován úkol ISS v kontextu budoucích výprav do hlubšího vesmíru. Většina pozornosti se v současnosti zaměřuje na program Artemis, v jehož rámci se mají Američané vrátit na Měsíc, ale administrativa opakovaně připomíná, že Měsíc není konečným cílem – tím by měl být Mars. NASA proto v rámci svého programu HRP (Human Research Program) připravuje sérii prodloužených misí na ISS, které by měly svou délkou simulovat let k Marsu a pomoci tak porozumět některým faktorům dlouhodobých letů.
Celkem by mělo proběhnout deset misí s délkou trvání jeden rok, přičemž první by mohla začít už v roce 2021. Tyto prodloužené mise pomohou výzkumníkům lépe porozumět tomu, jaký vliv by měly očekávané lety lidí k Marsu na jejich těla a co bychom mohli udělat ke zmírnění těchto negativních efektů.
Ohledně těchto prodloužených misí je zatím k dispozici bohužel jen velmi málo informací. Neznáme třeba konkrétní jména posádek, které mají tyto mise absolvovat, neznáme ani termíny jejich startů, ani jaké lodě by se měly k těmto účelům použít. NASA však již potvrdila zběžné plány prodloužených misí i probíhající jednání s agenturou Roskosmos. Ta však podle dosavadních informací nemá zájem na realizaci misí delších než klasických 6 měsíců.
Zatím jediný vyhrazený téměř roční pobyt na ISS absolvovali Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornijenko mezi březnem 2015 a březnem 2016. jejich pobyt na stanici trval 340 dní a letos se k této metě velmi výrazně přiblížila Christina Koch, která na stanici pobývala 328 dní. Její prodloužený pobyt však nebyl předem plánován a šlo o prodloužení na poslední chvíli.
„Prozatím máme za sebou jednu misi,“ uvedl Shireman v odkazu na jedinou oficiálně provedenou téměř roční misi a dodal: „Reálně potřebujeme mít takových misí 10 nebo 12, abychom získali data, jak rok a víc dlouhé mise ovlivňují lidské zdraví.“ V rámci programu, kdy má ISS sloužit jako analog letu k Marsu, plánuje NASA zavést umělé zpožďování komunikačního signálu, nebo zavedení lékařských činností na palubě. NASA má od podzimu 2019 možnost manuálně zpozdit obousměrnou komunikaci i o několik minut, čímž by se simulovalo zpoždění signálu mezi planetoletem a Zemí při skutečné misi. Očekává se, že první zkoušky tohoto systému by mohly přijít nejdříve koncem letošního roku. Rozhodnutí o tom, zda se začne ještě letos, by mohlo padnout v období kolem září a října. Pokud se NASA rozhodne tuto službu zavést, budou období zpožděné komunikace trvat mezi jedním dnem a dvěma týdny.
Další důležitou součástí analogických zkoušek cestování do hlubokého kosmu jsou lékařské činnosti. Pokud jednou lidé vyrazí na takovou cestu, nebudou mít možnost se jednoduše vrátit na Zemi v případě zdravotních potíží. Na nízké oběžné dráze je to jednoduché – třeba Sojuz T-14 měl u Saljutu 7 strávit půl roku, ale vrátil se už po 64 dnech, kdy Vladimir Vasjutin trpěl vážnými bolestmi břicha a posádka se musela vrátit. Kosmonaut pak hned zamířil do nemocnice v Moskvě, kde mu měsíc léčili zánět prostaty – detaily si můžete přečíst v seriálu Bolístky hrdinů vesmíru.
Problém je v tom, že NASA ani její partneři nevědí, jak si na palubě poradit s celou řadou vážných zdravotních potíží. To se potvrdilo, když začátkem letošního roku výzkumníci z University of North Carolina publikovali článek popisující událost z roku 2018 – u neupřesněného astronauta, který byl na ISS na půlroční misi, se objevila krevní sraženina v jedné ze dvou vnitřních jugulárních žil v krku. Naštěstí se NASA i týmům lékařů podařilo na dálku sraženinu bezpečně eliminovat a předčasný návrat nebyl potřebný. Anomálie z roku 2018 připomněla riziko, které mohou podobné události představovat pro budoucí posádky mířící do hlubšího kosmu. Tam budou astronauti odkázáni sami na sebe bez možnosti návratu na Zemi a navíc nesmíme zapomínat na zpoždění komunikace, které bezpečnosti v tomto případě rozhodně nepomáhá.
NASA proto plánuje u budoucích posádek stanice sérii lékařských cvičení ve spolupráci s pozemními týmy. Cílem těchto činností bude získávání zkušeností a učení se těmto postupům. Agentura postupně plánuje zvýšit množství a intenzitu těchto zkoušek – v roce 2021 by tak mohla přijít jedno- až dvoudenní kompletní simulace nenadálých zdravotních problémů.
V prezentaci byla zmíněna i komerční expanze amerického segmentu ISS. Už 27. ledna 2020 NASA oznámila, že houstonské firmě Axiom Space, Inc. udělila povolení k využití předního dokovacího portu na americkém modulu Harmony. Axiom chce tento dokovací port využít jako základ pro budování tzv. Axiom segmentu ISS. K vypuštění prvního obytného modulu AxH1 by mělo dojít nejdříve v roce 2024.
Axiom segment má firmě umožnit podporu širokého spektra komerčních činností včetně kosmické turistiky, demonstrací technologií, nebo výroby na oběžné dráze. Firma Axiom již podepsala dohodu se SpaceX na nejméně jeden let lodi Crew Dragon. Ta by měla na ISS dopravit jednoho astronauta a tři komerční účastníky kosmického letu. Jejich pobyt by trval osm až deset dní a mohli bychom se jej dočkat už v roce 2021.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
autor: Dušan Majer
Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno
