(c) Graphicstock

NASA navrhuje detekovat mimozemšťany podle oxidu dusičitého

Chemicky nestabilní, mimo chemickou rovnováhu se nacházející atmosféra exoplanet, například obsahující vedle sebe kyslík a metan, může být pokládána za argument ve prospěch života. Nová studie vědců z NASA tvrdí, že podobně by existenci technologické civilizace mohla dokládat vyšší koncentrace oxidu dusičitého. Na Zemi vzniká sice NO2 částečně i jinými biologickými procesy, uvolňuje se při sopečné činnosti a vytvářejí ho blesky, jeho hlavním zdrojem je však průmysl a spalování fosilních paliv – výroba elektřiny a dopravní provoz. V nižších vrstvách atmosféry do 10-15 km dominuje oxid dusičitý vytvářený lidmi. Aneb – technickou civilizaci můžeme zkoušet detekovat podle průmyslového znečištění a NO2 by mohl být takovou „technosignaturou“. Celkem na Zemi lidé produkují asi 76 % NO2 v atmosféře, uvádí spoluautorka studie Giada Arney z NASA Goddard.
Autoři výzkumu srovnávají NO2 např. s chlorofluorouhlovodíky (CFC, podmnožina freonů). Ty, pokud víme, v přírodě nevznikají vůbec, ale jedná se o látky syntetizované za krajně speciálními účely. Proč by je mimozemská civilizace měla vůbec vytvářet? Oxid dusičitý je naproti tomu mnohem obecnějším výsledkem, vedlejším produktem řady spalovacích procesů. NO2 má mít navíc tu výhodu, že produkuje signál, který by měly dokázat zaznamenat současné i budoucí dalekohledy; oxid dusičitý absorbuje některé vlnové délky viditelného světla, což lze detekovat ze světla odraženého exoplanetou. Nejsnazší by navíc měla být detekce u planet obíhajících hvězdy typu K a M, které jsou ve vesmíru mnohem častější než hvězdy typu našeho Slunce. (To má zase souviset s tím, že tyto hvězdy produkují méně ultrafialového záření, které NO2 rozkládá.) Každopádně z toho všeho lze podle autorů studie odhadovat, kolik pozorovacího času na jakém dalekohledu by pak vyžadovala detekce určitého typu planety s NO2, samozřejmě navíc v závislosti na její vzdálenosti.
Problém je ovšem v tom, že mraky a aerosoly absorbují světlo podobných vlnových délek jako oxid dusičitý. Další věc je, že nejdřív bychom měli odhadnout přirozené množství NO2 v atmosféře dané exoplanety a teprve tam, kde bude výrazně překročeno, jde o onu technosignaturu. Jak ovšem odhadnout onu přirozenou hodnotu? Nejspíš lze tedy čekat řadu „falešně pozitivních“ detekcí, což, jsme-li si této možnosti vědomi předem, zase tedy tolik vadit nemusí…

Nitrogen Dioxide Pollution as a Signature of Extraterrestrial Technology. arXiv:2102.05027v1 [astro-ph.EP] arxiv.org/abs/2102.05027
Zdroj: NASA / Phys.org

Poznámky PH:
Jenže viz např. i ona vazba na spalování fosilních paliv. Co bude spalovat mimozemská průmyslová civilizace? Tam, kde se o kapalinách na povrchu bude vyskytovat kyselina dusičná, bude oxid dusičitý v atmosféře nejspíš zcela přirozený. Kde bude víc blesků, bude ve velké míře vznikat i reakcemi atmosférického dusíku a kyslíku…
A ještě jinak – byla zde na Zemi před 200 lety technologická civilizace? (Já bych to tak určitě nazval.) A kolik tehdy produkovala NO2? A pokud se např. za 100 let fosilní paliva spalovat moc nebudou nebo se vznikající plyny budou více filtrovat, příslušná technosignatura zase zmizí…

Vypaluje se opravdu odedávna

Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close