Sciencemag.cz
Doporučujeme
Teegarden je poměrně blízký červený trpaslík. Najdeme ho ve vzdálenosti 12 světelných let v souhvězdí Berana. Podle odhadů je dvakrát starší než Slunce.
Přestože je z astronomického hlediska vlastně hned za rohem, našli ho teprve v roce 2003 a to při hledání blízkozemních asteroidů projektem NEAT na Havaji.
Hvězda je pojmenována po Bonnardu J. Teegardenovi, který ji tehdy našel.
Proč nám hvězda tak dlouho unikala? Má hmotnost a velikost sotva desetiny Slunce a vyzařuje jen 0,073 % záření. Je tedy hodně nenápadná.
Dvě exoplanety
Od roku 2016 hvězdu pozoroval spektrograf CARMENES na 3,5 m dalekohledu na observatoři Calar Alto na jihu Španělska.
Vědci měli k dispozici na 245 spekter. Měřením radiálních rychlostí v nich objevili dvě planety o hmotnosti nejméně 1,05 a 1,1 Země… tedy teoreticky podobné Zemi.
Planety obíhají okolo hvězdy s periodami 5 a 11,4 dní ve vzdálenosti 0,025 a 0,044 AU.
Vnitřní planeta dostává od své hvězdy o 15 % záření více, než Země od Slunce. Vnější planeta jen 37 %.
Větší naději na podmínky k životu by měla mít vnitřní planeta. Bohužel žádná z planet zřejmě netranzituje, takže neznáme jejich velikost a ani hustotu. Výzkum atmosféry bude také obtížný.
Jedná se o planety u červeného trpaslíka. Vzhledem k malé vzdálenosti budou mít zřejmě vázanou rotaci. Existuje hypotéza, že podobné planety mohou mít problém s generováním silného magnetického pole.
Skvělé ESI – ale za něj si nic nekoupíte
Ve studii se píše, že vnitřní planeta má výborné ESI (0,95). Pod zkratkou ESI se ukrývá Earth Similarity Index. Čím více je ESI blíže číslu 1, tím více je planeta podobná Zemi. Číslo 0,95 je hodně dobré. Podle autorů studie je to nejvíce ze všech planet. Je to částečně pravda. Někde se uvádí, že jedna z planet u TRAPPIST-1 má také 0,95, jinde se zase píše, že dosavadním rekordmanem je K2-72e (0,90).
ESI je na první pohled skvělá věc. Když padne dotaz na tu nejobyvatelnější planetu ze všech, máme pomůcku. Problém je, že tento index je velmi nespolehlivý. Je založený na velikosti, hustotě, teplotě a únikové rychlosti planety. Mnoho z těchto údajů neznáme a pouze je odhadujeme. Další známe jen přibližně. Dalším problém je, že obyvatelnost planety bude výrazně komplexnější záležitosté. Je závislá také na magnetickém poli, složení atmosféry apod.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
